Bezpečná kuchyně pro Renatu

Renata měla od dětství potíže s pohybem kvůli obrně. Před devíti lety navíc spadla z koně a skončila na vozíku. Přestože žije v bytě vybudovaném pro člověka s handicapem, kuchyně tomu neodpovídá. Připravit si v ní jídlo je pro Renatu náročné a mnohdy i nebezpečné. Proto se Renata obrátila na Konto Bariéry s prosbou o pomoc s vybudováním bezbariérové kuchyně.

Přečtěte si dopis, se kterým Renata Konto Bariéry oslovila: 

"Obracím se na vás s velikou prosbou a žádostí o příspěvek a poskytnutí nadačního zázemí na pořízení a úpravu bezbariérové kuchyně. Dovolte mi, abych se představila. Jmenuji se Renata a je mi 43 let. Narodila jsem se s dětskou mozkovou obrnou, ale i přes neveselé prognózy lékařů, hlavně díky neuvěřitelné dřině mojí maminky, jsem si léta pochodovala po tomto světě poměrně vesele, ačkoliv jinak než ostatní, což se nedalo přehlédnout, i když to bylo mým největším přáním. Před asi 9 lety jsem ale spadla z koně, po poranění krční páteře a míchy ochrnula a zůstala na vozíčku. Jsem si jistá, že od tohoto bodu mnozí můj příběh znáte, protože jsem si díky vaší pomoci mohla pořídit svůj nynější a nejskvělejší vozík Hurricane, s kterým jsme se stali neoddělitelnými a opravdu mi pomáhá proplouvat, nebo v poslední době spíše letět životem tak, aby dostál svého jména.

Žiji v Brně, v bytě vybudovaném pro život se zdravotním postižením, ale uspořádání kuchyně tomu absolutně neodpovídá. Připravit si jídlo, stravu, to nejzákladnější pro zdravý život je pro mě velmi náročné a mnohdy nebezpečné. Ačkoliv jde o pár úprav, v tomto projektu jde o zásadní změnu. Jsou to věci, které si zdravý člověk ani neuvědomuje a považuje je za nepodstatné maličkosti, pro mě však znamenají obrovský rozdíl v soběstačnosti. Jde například o výšku skříní tak, abych pohodlně dosáhla a nespadla z vozíku, nebo neshodila nádobí, které se právě snažím podat. Otevírání myčky tak, aby byla přístupná z vozíku a abych do ní nezapadla. O umístění trouby v takové výšce, abych do ní nepadala při snaze něco vytáhnout, a pak k tomu všemu neřešila ještě popáleniny jako už mockrát. 

Přiznám se, že u mě byla už i jednotka hasičů, protože jsem neviděla pořádně do hrnce a plotýnka byla mnohem rychlejší než já. Ona by to byla vlastně i povedená historka, kdybych se ovšem s každým takovým zážitkem víc a víc nebála v kuchyni fungovat. Cítit se v bezpečí je pro mě velmi důležité, ale zároveň i nákladné. Bohužel, příspěvek na úpravy v kuchyni stát neposkytuje, na tuto oblast se nejspíš nějak zapomnělo. 

Studovala jsem VŠ, magisterský obor, mluvím excelentně anglicky, mám letité pracovní zkušenosti v project a people managmentu a konečně jsem si vědoma toho, že mám světu a lidem v něm co nabídnout. Bohužel v této době přicházím po 15 letech a poprvé v životě o práci, a to vlivem organizačních změn velké korporátní firmy nejen u nás, ale i ve všech jejich světových pobočkách. Je to pro mě velice bolestivé a náročné období, ale odmítám propadnout panice. Díky možnosti pracovat v přizpůsobených podmínkách jsem mohla svobodněji žít, cestovat, poznávat, a tak naplňovat své potřeby, ale i sny. Třeba i o přizpůsobené kuchyni, proto, abych mohla pozvat své přátele a připravit pro ně malé pohoštění.

Jsem samozřejmě připravená si přestavbu do maximální možné míry financovat svépomocí, ale to nic nemění na faktu, že skutečně nevím, co bude dál, jak a jak rychle se věci budou vyvíjet, a že si v této situaci netroufnu riskovat s vysokým úvěrem, protože bych se opravdu nechtěla dostat do situace, kdy nejsem schopna plnit své závazky. Proto jsem se po delší úvaze rozhodla obrátit na Konto Bariéry a raději požádat o případnou pomoc a podporu.
Z celého srdce děkuji, že se budete mojí žádostí zabývat."