Antonín je prestižní český designér a výtvarník, který už dlouhá léta podporuje Konto Bariéry. Do Aukčních salonů věnoval mnoho svých děl, a tak naším prostřednictvím pomáhá lidem s handicapem. Teď ale potřebuje pomoci on sám. Po vážném úrazu na několik let přestal mluvit a začal ztrácet zrak, touha tvořit ho však neopustila.
Toník s manželkou Milu.
Poděkování od Toníka
„Milí přispěvatelé, děkujeme, že jste si našli chvilku a přečetli si Toníkův příběh. Vaše pomoc pro nás znamená nejen materiální podporu, je to i velká radost, když vidíme, jak jsou lidé vnímaví a ochotní pomoci v nepříznivé situaci. Už to samo o sobě je pro nás velkým povzbuzením. Za Vaši pomoc jsme velmi vděční.“ Toník a Milu
Stalo se to před sedmi lety. Toník jel jako vždy do sklárny den předem, aby tam přespal a hned brzy ráno začal se skláři pracovat. Jenže na domluvené „foukání“ nedorazil, a tak ho začali hledat. „Toníka našli pod schody zraněného, byl v podstatě na druhém břehu, dodnes se přesně neví, co se tam tenkrát stalo,“ vzpomíná manželka Milu. Zavedený umělec, známý u nás i v zahraničí svým hravým dílem plným fantazie, se po masivním krvácení do mozku probudil až v liberecké nemocnici. Nemluvil, neviděl, polovinu těla měl ochrnutou, byl odkázaný na pomoc druhých.
Celá rodina se tehdy semkla a pustila se do nerovného boje. Toník svou nezdolnou vůlí a statečností všem pomáhal. „Nevzdal to, od začátku se se vším pral, byl to on, kdo nám dodával sil,“ vypráví Milu. „V hlavě má tři díry velikosti golfového míčku, jeho osobnost, talent, ohromná představivost a humor mu zůstaly.“
Díla, která Antonín Manko také věnoval Kontu Bariéry do Aukčního salonu výtvarníků. Vlevo "Pásovec", ručně foukané sklo. Vpravo "Anděl", foukaný křišťál s 24 karátovým zlatem.
Tvorba je jeho živou vodou
Během tří let se Toníkovi vrátila řeč, analytické myšlení, schopnost si věci naplánovat, po domě se začal pohybovat sám za pomoci speciální hole tzv. pětinožky. Ale především - touha tvořit ho nikdy neopustila. Když po dlouhé době vzal do ruky tužku, začal kreslit a zhmotňovat své představy, jako by ho polili živou vodou. Jeho vnitřní svět zůstal stejný jako před úrazem.
Lustr na zahradu.
Nejdříve začal vytvářet nové objekty doma – lustr do jídelny a na zahradu, pak se znovu rozjel do sklárny, později začal navrhovat skleněné trofeje - stylizované kamery – pro vítěze cen Asociace českých kameramanů. Vrátil se k tomu, co miloval celý život, opět začal pracovat se sklem, porcelánem a litinou. A to i přesto, že na jedno oko neviděl, na druhém měl jen tři procenta zraku. „Buďto to naskicuju na papír a dám řemeslníkovi, nebo zapojím ruce a mávám s nimi před sebou,“ s humorem sobě vlastním vyprávěl o svém návratu k tvorbě.
Toník chce žít plnohodnotný život, nechce sedět doma a stěžovat si. S manželkou Milou si pořídili speciální elektrické dvojkolo, na kterém vyrážejí na výlety do blízkého okolí, stále chodí na výstavy, jen ho tam doprovází asistentka, které mu vystavená díla zprostředkovává, pak si spolu hodiny povídají o umění. Oba synové mu dělají doprovod na cestách.
I když nevidíte, je třeba hledět dál
Před dvěma lety se mu však zrak začal dramaticky zhoršovat. Dnes už bohužel Toník nemůže své představy nakreslit, přesto tvoří dál. Ve sklárně, kde „foukal“ celý život, znají dokonale jeho estetiku, a tak vše do nejmenšího detailu vysvětlí, rukama pak zjišťuje, jak se dílo podařilo.
Lékaři dlouho nevěděli, zda je příčinou jeho zhoršujícího se zraku problém neurologický či oftalmologický. Nedávno se vše objasnilo. Za úbytkem zraku vězí výrazné kolísání nitroočního tlaku dosahující i kritických hodnot, které ničí oční nerv. Minulý týden podstoupil Toník laserovou trabekuloplastiku, operaci, která by mohla ztrátu zraku zastavit, možná přinést i drobné zlepšení. Ale nitrooční tlak musí mít stále pod kontrolou a denně si měřit jeho hodnoty. K tomu slouží speciální tonometr iCare Home. Jeho cena je však příliš vysoká – stojí 67 tisíc korun. Rádi bychom na něj Toníkovi přispěli, on sám vždy podporoval ty, kteří se ocitli v těžké situaci. A rád by pomáhal dále. Se svým nezdolným optimismem říká : „I když nevidíte, je třeba hledět dopředu.“
Děkujeme, že s námi Toníkovi pomůžete!