Cookie Consent by FreePrivacyPolicy.com

Auto pro Martina

VYBRÁNO
0 Kč
293 555 Kč
400 000 Kč
CHCI POMOCI

Úspěšný student, výzkumník, sportovec. Martin měl do života našlápnuto opravdu dobře. Jenže pak přišel pád z kola, při kterém si těžce poranil páteř a zůstal upoutaný na invalidním vozíku. Teď bojuje za návrat do života, jaký miloval. Chce zase studovat, pracovat a sportovat. Pomozme společně Martinovi získat zpět samostatnost.  

martin2_orez.jpg
Hory jsou Martinova láska. Zdolávat vrcholy chce i na vozíku. 
 

Osmadvacetiletý Martin si ještě nedávno představoval svůj život docela jinak. Vystudoval strojní fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě a i díky dobrému prospěchu začal na univerzitě pracovat ve Výzkumném energetickém centru. martin3.jpgDál přitom pokračoval v doktorském studiu. Velkou součástí Martinova života byl také sport. Nejvíc času trávil na kole, ale také chodil a běhal po horách. „Dokonce jsem se zúčastnil extrémního závodu B7, což je přechod 7 beskydských vrcholů v délce 100 km, a ač vyčerpán, tak jsem závod dokončil,“ vypráví Martin. Když mu po práci nezbýval čas, nebo bylo venku ošklivo, navštěvoval alespoň posilovnu, aby se udržel v kondici.  

Poslední rok pak Martin našel zálibu v adrenalinu. S kolem si užíval freeride v horách a traily v bikeparcích. Jenže právě jízda v bikeparku se mu stala osudnou. „Byla to první jízda ten den, takzvaná rozehřívací. Byla to jedna z nejjednodušších tras v bikeparku, kterou jsem měl projetou už asi tisíckrát. Doteď nedokážu pochopit, jak se to mohlo stát. Ale stalo se. V jedné zatáčce jsem vyletěl a skončil ve stromě. Byl z toho oboustranný pneumotorax plic, zlomených několik žeber, zlomená klíční kost a především zlomená páteř a přerušená mícha v oblasti Th6,“ popisuje Martin. 

foto-2.jpg
"Již teď vím, že se jednou dostanu na vozíku, vlastními silami, na nejvyšší vrchol Beskyd Lysou horu," nevzdává se Martin.

Nepomohl ani hrudní a páteřní chránič, který na kole vždy nosil. Záchranáři Martina museli letecky transportovat na neurochirurgii v Hradci Králové, kde ho lékaři po dvou operacích o délce 8 hodin dali dohromady. „Asi měsíc jsem ležel na zádech a nedokázal se pohnout,“ říká Martin. Rehabilitovat začal hned záhy na spinální jednotce v Ostravě, jenže mu ve zlepšování stále bránily záněty močového měchýře. „Nyní jsem v rehabilitačním ústavu v Hrabyni a konečně můžu cvičit. Každý den po terapiích, ale i o víkendech chodím navíc do posilovny, kde opět můžu makat, jako v posilovně před úrazem. Již teď vidím, že se dřina vyplácí.“ 

martin1_orez.jpg

Hnacím motorem je pro Martina obrovská vůle vrátit se do života, ve kterém by byl zcela samostatný. „Rád bych se vrátil do práce a pokračoval ve studiu, které jsem musel přerušit. Velkou motivací je také sport. Již teď vím, že se jednou dostanu na vozíku, vlastními silami, na nejvyšší vrchol Beskyd Lysou horu. A určitě bych chtěl opět jezdit na kole, tedy na handbiku,“ plánuje Martin. Nedocenitelným pomocníkem by byl pro mladého muže vlastní vůz. „Automobil bych využíval pro dopravu do práce, do obchodu, k lékaři, k příbuzným, prostě všude, kde bude potřeba. Ale také bych chtěl auto využít k znovu zapojení do aktivního života. V létě do něj naložit handbike, v zimě monoski a zajet si někde do hor.“

Pomozte Martinovi sportovat a cestovat zase jako před úrazem. Za jakýkoliv příspěvek Vám předem děkuje.


Fotogalerie

Jdu na to