Auto pro Andrejku

Andrejka je desetiletá slečna, která zatím bohužel neměla v životě moc štěstí. Narodila se předčasně a kvůli vrozené vadě mozku fyzicky i mentálně zaostává za svými vrstevníky. Místo toho, aby si hrála s kamarádkami, jezdí s rodiči po lékařích, a ti jí přidávají další diagnózy. Závěr prázdnin navíc strávila v nemocnici. Operace mozku, která jí měla ulevit od bolestí hlavy, se ale bohužel nepovedla. Nešťastní rodiče se teď upínají k dalšímu termínu zákroku, kterého by se na podzim měli účastnit i specializovaní neurochirurgové z Itálie. Rádi bychom proto Andrejce a celé rodině alespoň trochu ulehčili život a spolu s vámi jim vysbírali peníze na větší auto. S ním by se Andrejka pohodlně dostala nejen k lékařům, ale v budoucnu třeba i za nějakým dobrodružstvím. Děkujeme!

Andrejka se bude vozit v novém autě!
S maminkou vám posílají poděkování
 

"Dobrý den, ráda bych za celou naši rodinu poděkovala všem, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli na nákup nového auta pro naši dcerku Andrejku. Díky vám můžeme snáze absolvovat její četná lékařská vyšetření a rehabilitace. Budeme jí moci dopřát také další relaxační a pohybové aktivity a mít s sebou vše, co Andrejka potřebuje ke snadnějšímu pohybu. Moc si vaší pomoci vážíme!"

Vytrvat a bojovat. To se už deset let snaží fyzicky i mentálně postižená Andrejka. I když nestíhá tempo svých vrstevníků, rodiče a mladší bráška ji stále motivují posouvat se kupředu. Doteď Andrejka dokonce chodila do běžné základní školy, kde jí se vším pomáhala osobní asistentka. "Půjde do páté třídy, ale nevím, jestli to tahle zvládneme dál. Andrejka už výuku nestíhá, teď řešíme možný přestup," říká její maminka Ivana.

Miminko, které nešlo uklidnit

Dokud byla Andrejka v mámině bříšku, nic nenasvědčovalo tomu, že by měla mít nějaký zdravotní problém. „Na ultrazvukovém vyšetření ve 22. týdnu těhotenství se sice ukázala cysta v zadní části jejího mozku, ale uklidnili nás, že se vstřebala,“ vypráví maminka. „Až později jsme zjistili, že se jen neukázala při kontrolním vyšetření,“ říká. Na svět pak přišla Andrejka předčasně a zdravotní potíže se začaly vršit. „Jako miminko často a dlouho brečela, nešlo ji uklidnit. Špatně snášela jakoukoliv jízdu, v kočárku, autě, autobusu. Vadilo jí jakékoliv houpání, včetně toho, když jsem ji nosila v náručí,“ vzpomíná paní Ivana. K tomu se začaly přidávat specifické projevy autismu – vše muselo být na stejném místě, v určitém pořadí. Andrejka nejedla, nepila, odmítala nová místa, vadil jí hlasitý zvuk i ostré světlo.

Rodiče s Andrejkou absolvovali nespočet lékařských vyšetření a každý specialista přidal další diagnózu. Od Dandy Walker malformace (vrozená vada malého mozku), přes autismus, po oční vady a poruchy spánku. Lékaři také u dívenky zjistili dvě velmi vzácné patologie genů nebo trpaslictví. Na konci srpna pak podstoupila Andrejka neurochirurgický zákrok, který jí měl pomoci od bolestí hlavy a předejít propuknutí epilepsie a migrény. Bohužel ale nepřinesl žádný výsledek. „Operace nebyla úspěšná. Druhou šanci dostaneme na podzim a u opakovaného zákroku by měli být i neurochirurgové z Itálie,“ stýská si maminka. A tak Andrejku čeká další kolečko vyšetření a, pokud to její zdravotní stav dovolí, také další operace. A rodiče jen doufají, že zákrok tentokrát už jejich dceři pomůže. 

Nevejde se do auta

Andrejka pravidelně dochází na rehabilitace, navštěvuje snoezelen terapii (metoda relaxace vhodná pro lidi se smyslovým a mentálním postižením) a moc dobře jí dělají také masáže. Za všemi aktivitami, stejně jako ke všem specialistům, ji ale musí rodiče vozit a stávající auto už je Andrejce těsné. "Velkou úlevou by pro nás byl větší automobil, kam by se vešel i její kočárek a v létě tříkolka," vysvětluje maminka. Pořízení takového vozu je však pro čtyřčlennou rodinu pečující o handicapovanou dcerku nad její možnosti, a tak Andrejčina maminka požádala o pomoc Konto Bariéry.

Andrejčinu rodinu podpořil i pekař a cukrář Josef Maršálek a na pomoc zmobilizoval svoje fanoušky

"Ivanku a její nejbližší rodinu znám přes 26 let. Vždy byla jedním z nejvíc tichých a skromných spolužáků, které jsem měl na gymnáziu. Vždy mi pomáhala, když jsem nerozuměl něčemu v matematice a nebo fyzice, ve kterých ona excelovala. Udělám všechno proto, aby se kvalita jejich života zlepšila, a strašně mě mrzí, že jsem se o jejím příběhu dozvěděl až nyní i přesto, že se známe již více než čtvrt století. Ivanko, mám Tě strašně rád a jsem tady pro Tebe a Tvou rodinu."

(na snímku Josef Maršálek s ředitelkou nadace Jolanou Voldánovou) 

Děkujeme, že s Kontem Bariéry Andrejce pomůžete!

Fotogalerie