Speciální kolo pro Renatu

renata2-(1).jpgVlastně to všechno začalo jako špatný sen, co prostě nevymyslíš a já se z něj ne a ne probudit. Jako by nestačilo, že se mi už od dětství kvůli mozkové obrně s neveselou prognózou nohy viklaly na všechny strany a já i moje rodiče,  jsme si prošli peklem. Hlavně moje maminka se neskutečně nadřela, aby ze mě byla ta, co je ze mě dnes. Teď ještě tohle….Pár vteřin, chyba, pád z koně hlavou snad na jediný šutr široko daleko a výsledkem je přeražená krční páteř, poškozená mícha a ochrnutí…..Tak to je fakt fantazie….

Toto se stalo skoro před čtyřmi lety a já jsem začínala vlastně se vším znovu. Následovaly asi tak dva nejtěžší roky v mém životě, kdy jsem se kromě těla, v kterém jsem se cítila jako cizí, prala i s výpadky paměti, chvíli i koktáním a depresemi, které jsem do té doby neznala. Popravdě to byla doba, kdy už jsem nechtěla žít a zlobila se na celý svět a nejvíc na sebe a toho doktora, co mi zachránil život. Dnes už to ale vidím jinak  a panu doktorovi jsem i poděkovala.

Byla to ovšem dlouhá cesta.

Hodně mi pomohli v Centru Paraple a to mimo jiné i  tím, že mě  na poslední chvíli seznámili  s týmem K4, který hledal patrona. K4 pak pro mě jel 4 dny ve dne v noci na kole přes celou republiku ,  za každého počasí, a to bez blbých keců a rad, kterých jsem měla od svého okolí už po krk. Prostě mi jen chtěli ukázat, že na to nejsem sama. Tenkrát mě jejich čin opravdu nakopl a říkala jsem si, že když to pro mě dokázali oni aniž bychom se znali, musím to pro sebe dokázat já sama, nebo se o to alespoň pokusit. Od té doby se vlastně můj život zase začal obracet k lepšímu a členové K4 jsou stále mými přáteli, kterých si velmi vážím.

Dnes už jsem zase aktivním člověkem, který je na světě moc rád a ví, že žádný dobrý příběh nezačíná slovy: „Když jsem seděl doma“ Tuto větu jsem kdysi někde četla a opakuju si ji velmi často 😊. Zase jsem zatoužila  cítit vítr  ve vlasech, po pohybu  v rychlosti, volnosti a svobodě, který mi opravdu chybí. Proto vás prosím - pomozte mi sehnat peníze na ruční kolo, tzv. handbike. Měla jsem možnost si ho vyzkoušet, jak  vidíte na fotkách a moc mě to bavilo. Velmi ráda bych se účastnila i různých cyklistických akcí, a to i pro zdravé cyklisty, protože jednak je to moc fajn parta, a jednak si myslim,  že není nic účinnějšího, než integrace a osvěta vlastním příkladem 😊.

Chci,  (a věřím, že to opravdu uskutečním), na tomto kole projet  Svatojakubskou cestu až na „konec světa“ se svou nejlepší kamarádkou, které před pár týdny zemřel tatínek na rakovinu. Měli tuto cestu jít spolu, bohužel už to ale nestihli a tak jsem jí slíbila, že  cestu půjdem spolu pro jeho památku, a tento slib dodržím.

 Z celého srdce děkuji Kontu Bariéry i vám všem za pomoc a podporu.
Renata

Děkujeme zaměstnancům firmy INTERSNACK, a.s., kteří v rámci své "hubnoucí sázky" poslali na účet Renaty téměř 15 tisíc korun. Děkujeme i všem dalším dárcům za příspěvek.

Fotogalerie