Milada je maminkou osmiletých dvojčat Tadeáše a Damiána, oba trpí poruchou autistického spektra, Damián je navíc neslyšící. Aby zjistila, kdy má hlad, žízeň nebo ho něco bolí, začala se učit znakovou řeč. Potřebuje ale pomoci s financováním další výuky českého znakového jazyka.
K-(1).jpg.aspx "049-(8)K-(1).jpg")
Dvojčata Tadeáš a Damián.
Lékaři nedávali dvojčatům, která se narodila ve 24. týdnu těhotenství, víc než pár týdnů života. Tadeáše si Milada mohla pochovat po deseti dnech, Damiána, kterému selhaly ledviny, a ještě v inkubátoru musel být operován, až po měsíci. Teprve po třech dlouhých měsících si rodiče oba chlapce odváželi domů, dobře ale věděli, že to tihle dva bráškové nebudou mít jednoduché. Oba trpí poruchou autistického spektra a mentální retardací, mají sníženou imunitu, silné astma, poruchu příjmu potravy, Damián navíc prakticky neslyší.
Maminka dvojčat Milada.Vývoj komunikačních schopností u dětí s autismem neprobíhá přirozeně, pro rodiče je pak těžké pochopit, co jejich dítě cítí, co potřebuje. Jak ale zjistit, že má hlad, žízeň nebo že ho něco bolí? Miladě doporučili, aby se svými syny komunikovala alternativními způsoby. S Tadeášem, který má těžší formu autismu, obrázky, s Damiánem znakovou řečí. „Každý den jsme museli s oběma cvičit Vojtovu metodu, kluci potřebovali celodenní péči a do toho jsem musela s každým komunikovat jiným způsobem. Nešlo to, tak jsem se rozhodla, že budu s oběma znakovat.“
Začala se učit znakovanou češtinu, která je pro komunikaci s batolaty ideální. Jenže dvojčata o komunikaci neměla zájem. Zlom nastal až v jejich čtyř letech a hlavně když začali oba docházet do Centra Bazalka, což je speciální školka a škola pro lidi s kombinovaným postižením a poruchou autistického spektra. Ocitli se mezi vrstevníky, kteří mezi sebou znakovali a potřebovali být s nimi v kontaktu, sdělovat své pocity a přání. Pro Miladu to bylo velké povzbuzení a motivace k dalšímu studiu znakové řeči.
Znakovaná čeština je umělý komunikační systém, který vytvořili slyšící lidé pro lepší dorozumění s neslyšícími. Kopíruje gramatiku češtiny a sdělení vyjadřuje znaky, které si půjčuje ze znakového jazyka. Pomáhá i v komunikaci s neslyšícími batolaty.
Český znakový jazyk je přirozený a plnohodnotný jazyk komunity neslyšících v České republice. Má vlastní gramatiku a strukturu a nemá nic společného s češtinou. Tento jazyk používají zejména neslyšící, kteří se jako neslyšící narodili, nebo ztratili sluch do tří let věku.
I když jsou kluci trochu pozadu, pomalu se prokousávají všemipoznatky a novými úkoly, které jim život staví do cesty. Damián si dnes umí pomocí znaků říct, že chce rohlík se salámem, co ho bolí nebo co zrovna potřebuje. Hezky kreslí a je šikovný na sport, teď ho moc baví tancování, Tadeáš zase pěkně zpívá.
A Milada se dál učí, tentokráte však český znakový jazyk. Je teď v rodině tím, se kterým neslyšící Damián sdílí své potřeby, zážitky i radost. Když se jí naskytla příležitost chodit do jihočeského centra českého znakového jazyka Evoluce, kde vyučují neslyšící lektoři, neváhala ani minutu. Neslyšící lektor totiž komunikuje a přemýšlí ve znakovém jazyce přirozeně, což Miladě velmi pomáhá. „Když něčemu nerozumím, nemůžu si pomáhat řečí, musím se nějak dopátrat, co to znamená. Tím se i přirozeně učím sama vyjadřovat.“
Milada už úspěšně absolvovala dva moduly, zbývá jí dokončit dalších šest. Všechny si ale musí hradit sama a cena kurzů je skoro 60 tisíc korun. To už je pro rodinu příliš vysoká částka, tak bychom chtěli Miladu finančně podpořit. Se znalostí českého znakového jazyka může s neslyšícím Damiánem sdílet jeho potřeby, zážitky i radost a být oporou oběma svým synům.
Děkujeme, že s námi Miladě pomůžete!
Fotogalerie