„Nikdy jsem se nudil.“ To je název pamětí, který odkazuje na pestrý a v mnohém také dobrodružný život, významného představitele českého veřejného a společenského života druhé poloviny 20. století Františka Janoucha.
Publikace provede čtenáře životem jaderného fyzika, který z exilu ve Švédsku, kam odešel se svou rodinou na počátku 70. let, neúnavně podporoval československý disent, propagoval myšlenky a signatáře Charty 77. Za tímto účelem založil v roce 1978 ve Stockholmu Nadaci Charty 77, která významně přispěla k obnově svobody a demokracie v naší zemi.
"Osud tomu asi chtěl, aby se Nadace Chatry 77 stala zřejmě jedním z nejdůležitějších, pokud ne vůbec nejdůležitějším projektem mého života," říká v pamětech o nadaci František Janouch.
Právě Nadace Charty 77 byla jednou z prvních neziskových organizací, které po roce 1989 začaly působit na území demokratického Československa. Přinesla s sebou lásku ke svobodě, odvaze, literatuře i druhým. Nadace totiž iniciovala úspěšnou sbírku na konto Míša na zakoupení Leksellova gama nože a stala se tak opravdovým průkopníkem v humanitární oblasti u nás. Její veřejná sbírka Konto Bariéry již více než 25 let pomáhá handicapovaný.
"Sbírka na konto Míša byl krásný a fantastický projekt. Nikdy jsem nelitoval a nebudu litovat, že jsem se ho zúčastnil a že jsem s ním či pro něj strávil mnoho měsíců či dokonce několik let svého života."
Nic z toho by se nestalo nebýt neobyčejného nasazení a životní energie profesora Františka Janoucha. Vystudoval v Sovětském svazu, byl přítelem jaderného fyzika Andreje Sacharova. Pracoval ve výzkumném ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy. Po roce 1968 se stal ve své vlasti personou non grata, byl zbaven možnosti pracovat ve svém oboru a byl pronásledován.
Do exilu odešel František Janouch na počátku 70. let. Novým domovem se jemu a jeho ženě Adě Kolmanové a dětem, Kateřině (spisovatelka) a Erikovi (architektem), stalo Švédsko. Z exilu podporoval disidenty ve své rodné zemi, významně přispěl k udělení Nobelovy ceny za literaturu Jaroslavu Seifertovi. Napsal a editoval řadu cenných knih a vydal několik svazků své koredpondence (s Václavem Havlem, Ludvíkem Vaculíkem, Františkem Krieglem, Jiřím Pelikánem).
František Janouch byl blízkým přítelem Františka Kriegla, který v srpnu 1968 jako jediný člen československé delegace ÚV KSČ v Moskvě odmítl podepsat tzv. moskevský protokol. Krieglovo jméno nese také významné oceněné za odvahu, kterou
uděluje Nadace Charty 77.
Rozsáhlou knihu pamětí "Nikdy jsem se nenudil" s Františkem Janouchem připravila k vydání a ediční poznámkou a jmenným rejstříkem opatřila Milena Vojtková. Kniha vychází s cennou fotografickou přílohou v koedici s Nadací Charty 77.