Čtrnáctiletý Martin má poruchu autistického spektra, je neslyšící, má kochleární implantát. Každý den dojíždí školním minibusem do speciální školy, která nabízí vzdělání dětem s těžkou kombinovanou poruchou. A Martinovi škola velmi prospívá.
Ve dvou letech se rodičům zdálo, že syn nereaguje na jejich zavolání, že neslyší. Po speciálních vyšetřeních bylo jasno. Martin je neslyšící a ve třech letech dostal kochleární implantát. Jenže jeho chování se nezměnilo, zůstal ve svém světě, okolí nevnímal. Po dalším roce se rodiče dozvěděli, že Martin trpí těžkou poruchou autistického spektra.
Školní batoh na stole – jedeme do školy!
Rád objevuje nové věci, jen vše musí mít svůj řád. Jakákoliv změna ho rozhodí a nedá se zvládnout. Tak jako všechny autistické děti. S rodiči a bratrem Ondřejem chodí často na výlety, jen cesta musí být vždy stejná. Jakmile se vydají jiným směrem, nebo si chtějí cestu zkrátit, je zle. Zaběhnuté rituály má i při cestě do školy. Pokud leží na stole jeho školní batoh, jede se do školy, pokud je batoh ve skříni, zůstává se doma. Možná proto ho lockdown, kdy se školy zavřely, nevyvedl tolik z míry. Batoh totiž zůstal po většinu školního roku ve skříni, takže do školy se prostě nejelo.
Co cítí? Čemu rozumí?
Škola mu ale velmi prospívá. Naučil se abecedu, umí psát a momentálně patří psaní a různé doplňovačky k jeho oblíbeným činnostem. Učitelé a asistenti navíc velmi pomáhají jeho rodičům synovi porozumět. Martin nemluví, komunikace s ním není jednoduchá a rodiče si často kladou otázku: Co cítí? Čemu rozumí? Někdy svými znalostmi překvapí i maminku: „Opakovala jsem s ním druhy ovoce, věděla jsem, že zná jablko nebo pomeranč, ale doplnil
i mango a ananas. Netušila jsem, že tato slova vůbec zná.“
Rodiče chtějí Martinovi zajistit odpovídající vzdělání, jenže finanční rozpočet rodiny je velmi napjatý. Úhrada školného i dopravy do školy, která je 30 km vzdálená od jejich bydliště, je rok od roku náročnější. Proto jsme se rozhodli pomoci.
Přispějme spolu Martinovi na cestu do školy! Aby na začátku školního roku byl jeho batoh na stole a on se mohl těšit do školy.