ePrivacy and GPDR Cookie Consent management by TermsFeed Privacy Policy and Consent Generator

Láďa chce sám vyjet na kopec


Za poslední dva roky prožil Láďa mnoho zlého. Maminka, se kterou po rozvodu rodičů žil, podlehla těžké nemoci, neuběhl ani rok a život mu nachystal další těžkou zkoušku. Patnáctiletý chlapec ochrnul po zánětu míchy.

Lada_nahled-(1).jpg
 
Byl den jako každý jiný, Láďa byl ve škole a těšil se na odpolední trénink florbalu… Najednou se mu udělalo špatně.
„Domů jsem ještě došel, jenže za chvíli jsem byl jak hadrový panák, od pasu dolů jsem nic necítil, začaly mi slábnout ruce,” vzpomíná Láďa. „Pak už si pamatuji jen cestu vrtulníkem.”
IMG-20210801-WA0010.jpgV nemocnici se tatínek od lékařů dozvěděl, že jeho syna postihl zánět míchy, jehož důsledkem ochrnul od pasu dolů. Patnáctiletý kluk, který se ještě před rokem proháněl na koloběžce na U rampě, hrál závodně florbal, chtěl jít na policejní školu, najednou nechodí, musí se znovu učit mýt, oblékat, ale třeba i cévkovat…, prostě řešit věci, které by kluci v jeho věku řešit neměli. 

Láďovi však odhodlání poprat se se všemi překážkami rozhodně nechybí. V nemocnici i v rehabilitačním ústavu na sobě tvrdě pracoval a nedal se. Když zjistil, že i na vozíku jde sportovat a že i v para florbalu je dobrý, měl radost.
 
Zatímco pilně rehabilitoval a učil se soběstačnosti, v bytě, ve kterém teď bydlí s tatínkem, nevlastní maminkou a jejím synem, proběhla velká rekonstrukce. Celý se musel přizpůsobit vozíčkáři, což pro rodinu znamenalo velké finanční výdaje. A Láďa by teď ještě nutně potřeboval speciální polohovací postel s elektrickým ovládáním. Jen tak by se mohl sám polohovat, přesunout na vozík, snadněji se obléknout. I když je šikovný, na posteli bez madel to nezvládne.IMG-20210801-WA0002.jpg

Rodinu teď čekají nelehké časy, péče o nemocného syna je i s pomocí pojišťovny finančně náročná, proto chceme na polohovací postel Láďovi přispět. A ještě něco, tenhle sympatický kluk si moc přeje elektrický pohon ke svému vozíku. Byl by to další krok k jeho samostatnosti. Víte, co by udělal jako první? „Prozkoumal bych, jak funguje,” bez váhání odpoví, „a pak bych sám vyjel první kopec. Nechci, aby mě nahoru pořád tahali táta a kamarádi.”

Děkujeme, že se k nám přidáte, aby Láďa na ten kopec vyjel sám už brzy. 


Fotogalerie

Jdu na to