Sbírka pro Sebíka

Sebíkovi jsou sice teprve čtyři roky, už si ale zažil leccos – od dramatického příchodu na svět, přes nezhoubný nádor na noze, po desítky lékařských vyšetření a hodin cvičení. „Je statečnější než já,“ říká o Sebíkovi jeho maminka Michaela, která o syna pečuje sama. Teď Sebík potřebuje nákladné neurorehabilitace, protože zaostává ve vývoji. Rodinný rozpočet na ně však nestačí, a tak se paní Michaela obrátila s žádostí o pomoc na Konto Bariéry, které poskytlo nadační zázemí kolegialní sbírce společnosti BR Group a.s. pro Sebíka.

Když byl Sebík ještě u mámy v břiše, zdálo se, že bude vše v pořádku, opak byl ale pravdou. První komplikace nastaly, když měl chlapec přijít na svět. Lékaři museli porodu pomoci technikou VEX, zjednodušeně řečeno chlapce pomocí podtlaku vytáhli ven za hlavičku. Sebík se narodil o tři týdny dříve, ale byl podle lékařů v pořádku. Jenže zdravotní potíže na sebe nenechaly dlouho čekat. 

Na tříměsíční prohlídce si pan doktor všiml, že má Sebík na noze na palečku červenou "jahůdku", nejspíš nezhoubný nádor, a poslal chlapce na onkologii v Olomouci. „V půl roce jsme začali léčbu lékem, který je pro dospěláky na tlak. Co 14 dní musel Sebík jezdit ke své paní doktorce, aby mu zkontrolovala funkci srdíčka, tlaku a jestli má v pořádku cukr. Nakonec se léčba podařila a nádor byl pryč,“ vzpomíná maminka Michaela.  

V 18 měsících se Sebík začal zvedat na nožky, ale začal chodit po špičkách. Maminka to konzultovala s dětskou lékařkou, která ji ujistila, že z toho vyroste, ale bohužel to bylo jen horší. „Sebík začal zakopávat, nožky si dělaly, co chtěly,“ popisuje maminka. Ve třech letech syna vzala k neuroložce, a ta ho poslala EMG -  vyšetření mozku - , aby se vyloučila případně přehlédnutá epilepsie, protože Sebík také moc nemluvil. Podezření se naštěstí nepotvrdilo.

Pravidelné cvičení posunuje Sebíka kupředu

Kvůli zkráceným šlachám nohou ale musel Sebík začít rehabilitovat. V hranické nemocnici, kam na cvičení docházel, ale po třech měsících bez viditelných výsledků mamince řekli, že chlapec nespolupracuje a ať přijdou za rok.  Maminka Michala se proto rozhodla obrátit na rehabilitační organizaci MADRE. „Je to soukromé zařízení, tudíž to nehradí pojišťovna. Půlhodinka cvičení vychází na 360 korun. Zlepšení bylo viditelné, ale pořád to chtělo víc. Paní z MADRE nám proto doporučila organizaci ARCADA. Ale bohužel, je to dražší – jedna hodina tam vychází na 1000 korun, ale výsledky jsou opravdu znát. Sebík se zlepšil i v mluvení, dochazíme také k paní logopedce,“ popisuje maminka.  

Teď Sebíka čeká vyšetření v Olomouci, musí podstoupit magnetickou rezonanci, abychom se zjistilo, co se vlastně stalo. „Lékaři měli také podezření na svalové onemocnění, což se díky bohu nepotvrdilo. Ale Sebíček má poruchu chování a teď nám potvrdili i dětskou mozkovou obrnu,“ říká maminka Michaela.  „Chtěla bych mu nadále dopřát rehabilitace, které mu tak moc pomáhají, ale pro mě jako samoživitelku je to velice náročné. Sebíček musí rehabilitovat čtyřikrát až šestkrát měsíčně. Chtěla bych vás proto požádat, zda byste byli ochotní nějak pomoci mému malému bojovníkovi. Za jakýkoliv příspěvek vám budu moc vděčná,“ vzkazuje Sebíkova maminka.
Děkujeme, že společně s námi Sebíkovi a jeho mamince pomůžete!