Pomoc pro Adélku, Ondru a Martinu

VYBRÁNO
0 Kč
35 551 Kč
200 000 Kč
CHCI POMOCI

Děkujeme tréninkové skupině Radky Vandasové z Amazons Gym za podporu Adélky, Ondry a Martiny. Amazonky připravily charitativní kalendář. Jeho výtěžek pomůže našim třem klientům. Více o projektu ZDE.

Adélka (11)

     Adélka se narodila předčasně jako dvojčátko v 31. týdnu těhotenství a z nezjištěných příčin se u ní rozvinula dětská mozková obrna.  Díky rehabilitačním programům Adélka dnes chodí částečně v chodítku, ale zdravotní mechanický vozík je její každodenní kompenzační pomůckou. Sama Adélka je odkázaná na nepřetržitou péči a pomoc dospělé osoby. Pro Adélku jsou rehabilitace velmi  důležité,  pravidelně podstupuje léčbu v Sanatoriu v Klimkovicích. Je to intenzivní neurorehabilitace spojená s doplňkovým programem KLIM-therapy. Tento program není hrazen zdravotní pojišťovnou a cena programu je 60 – 70 tisíc korun. Opakované terapie jsou pro spasmatické svaly velmi žádoucí.   Adélce terapie  velice prospívají a velkou motivací je pro ní její zdravá sestřička Natálka.

Ondra (6)

     Náš příběh začal v porodnici ve Slaném, kde akutním císařským řezem přišel ve 26 týdnu těhotenství na svět náš syn Ondrášek s porodními mírami 590 g a 31 cm. Ondráška po porodu oživovali a to mu do života moc nepřidalo. Byl převezen na oddělení neonatologie k Apolináři do Prahy, kam jsme za ním tři měsíce dojížděli než jsme si drobečka s váhou 2 275 g mohli konečně odvézt domů. Ondrášek trpí dětskou mozkovou obrnou, epilepsií (Westův syndrom) a atrofií zrakových nervů. V prvních letech jeho života jsme byli často hospitalizováni v nemocnici, ale Ondrášek je velký bojovník, který se se svou nemocí dokáže pěkně prát. Je to usměvavý a pohodový kluk, kterého stačí pohladit po tváři a už se krásně usmívá. V současné době umí říct táta, máma, bába, děda, zazpívat "lálá" a jeho slovní zásoba už se rozšířila i na prsty druhé ruky, jsme na to moc pyšní a je pro nás velmi důležité, že pomalými krůčky jde stále dopředu. Ondrášek je pozitivně naladěný kluk, kterého zajímá vše okolo.
     O Ondráška pečuji převážně já, maminka, protože tatínek vykonává časově velmi náročnou práci a často je služebně mimo domov. Ondrášek vyžaduje neustálou péči, nesedí, neleze a je na nás závislý z hlediska jídla, pití a hygieny. Každé tři týdny jezdíme do Prahy na pravidelné rehabilitace, kontroly ke specialistům, logopedii, kpravidelně na hipporehabilitační pobyty a do lázní, Ondrášek navštěvuje dětský rehabilitační stacionář Zvonek na Kladně, kde se mu moc hezky věnují. V lednu 2016 k nám do rodiny přibyl další člen - Pavlík,  s Ondráškem jsou na sebe hodně fixovaní a skvělí parťáci. Nicméně dalším parťákem, který k nám přibyl v druhé polovině tohoto roku, se stal Sid Chlupaté štěstí a vycvičili ho pro nás ve spolku Štaštný pes - handicap. Síďa je pro Ondráška oporou v jeho životě, podá nám cokoliv, co nám upadne na zem, dokáže otevřít dveře a při canisterapii jsou kluci, jako když se pro sebe narodili. Síďa Ondráška rozvíjí po stránce motorické i mentální, je to náš nový psí kamarád, který je velkou pomocí a radostí pro celou rodinu. Ovšem výcvik takového pejska je nad naše finanční možnosti, a proto budeme moc rádi, když koupí charitativního kalendáře nám s částkou, která ještě na Síďu chybí, pomůžete.
     Moc děkujeme a vážíme si vaší pomoci.

Martina (34)

      Jmenuji se Martina a už od svých 15 let bojuji s dědičnou nemocí – Friedrichova ataxie. V důsledku této nemoci dochází k degeneraci míšní nervové tkáně, zejména té, která řídí pohyb, ztrátě koordinace, zakřivení páteře. Postupem času jsou tedy mé pohybové schopnosti horší a horší. Friedrichova ataxie s sebou nese i takové příznaky jako srdeční poruchy a poruchy řeči. 
     Nyní jsem tedy už třetím rokem na elektrickém invalidním vozíku a odkázána na pomoc rodiny a asistentů, kteří ke mně dochází a pomáhají mi s běžnými denními úkony. Aby si člověk, který je postižený nějakou nemocí, udržel co nejčistší hlavu, musí jí nějak zabavit. Já nejradši jezdím do přírody a prozkoumávám krásy bezbariérových tras a festivaly. V zimě, kdy už se s vozíkem do přírody tolik nedá dostat, moc ráda jezdím do divadel. 
     Obě mé hlavní záliby spojuje velká pomůcka pro jejich uskutečnění a to je auto. Díky příspěvku od státu jsem si mohla pořídit Citroen Berlingo, který mi dostatečně sloužil do doby, než jsem začala být závislá na elektrický invalidní vozík a další nutné vybavení, které mi na výletech usnadňují každodenní fungování. Dále s sebou vozím mou asistenční fenku Deedee, která v obležení mých potřebných věcí ztrácí potřebný prostor na bezpečnou přepravu. Sama neřídím a tak potřebuju někoho z rodiny nebo asistenta. Další důvod je totiž i kvůli ubývajícím silám na přesuny z vozíku na autosedačku a velká pomoc by tedy bylo větší auto do kterého vjedu na vozíku. Můj současný vůz už mi tedy nemůže dostatečně pomoci.  
     Nechci se však vzdát a chci dále objevovat, cestovat a kulturně žít. Proto jsem se rozhodla touto cestou získat finance na auto, do kterého se mé potřebné věci, vozík, Deedee a moje rodina nebo asistenti vejdou. Budu tedy moc ráda za jakoukoliv částku, která mě přiblíží k vytržení z bytu a svobodě pohybu.


Fotogalerie