ePrivacy and GPDR Cookie Consent management by TermsFeed Privacy Policy and Consent Generator

Pohon pro Claudii

„Už mě nebaví, že za mě všechno dělá mamka nebo přítel,“ říká nekompromisně 19letá Claudie Putnová. Drobnou ženu z Brna posadil na invalidní vozík infarkt míchy, když byla ještě v pubertě. Nejdřív z toho byla psychicky na dně, pak se ale oklepala a teď si cílevědomě buduje vlastní život. S ochrnutýma nohama a částečně i rukama to ale nejde snadno. Moc by jí ulehčil přídavný elektrický pohon k vozíku, se kterým by se sama dostala všude tam, kam potřebuje. Pojišťovna ho ale nehradí, a tak s jeho pořízením potřebuje pomoct. Claudii podpořili čtenáři Aktuálně.cz ve společné adventní sbírce. 

CP_portret1_web.jpg

Je sychravé páteční dopoledne a Claudie Putnová právě dorazila do brněnského ParaCENTRA Fenix na pravidelné rehabilitace. Nejdřív s fyzioterapeutkou uvolní pomocí závěsného systému nohy, pak postupně protahují břicho, záda, ruce i krk. Cvičení trvá celou hodinu a je vidět, že mladé ženě dává docela zabrat. Ochrnuté svaly nechtějí povolit jen tak, i když na rehabilitace dojíždí každý týden a mezitím je protahuje doma. Claudie se při cvičení snaží usmívat, protože ví, že ji sleduje objektiv fotoaparátu. Její stav ale veselý není. Na lehátku se sotva překulí ze zad na břicho. Opřená na rukou vydrží jen chvilku, nohama sama nepohne vůbec.
 
Adventní sbírka se čtenáři Aktuálně.cz pro Claudii se naplnila dva dny před Štědrým dnem
Na transparentním účtu Konta Bariéry se sešlo 193 710 korun, díky kterým si bude moct pořídit nejen pohon k vozíku, ale ještě jí část peněz zbyde na další potřeby, které jí ulehčí život s handicapem. O pohonu k vozíku Claudie snila poslední tři roky. „Dovolte mi, abych vám z celého srdce poděkovala za veškerou snahu a pomoc, díky nimž bylo možné toto přání splnit. Přeji vám krásné svátky a mnoho radosti, stejně jako jste ji svými skutky přinesli nám,“ vzkazuje Claudie se svými blízkými. Děkujeme, že pomáháte s Kontem Bariéry.

Udělalo se jí špatně ve škole

CCP_archiv-(2).jpeglaudie byla odmalička slabší a zranitelnější než ostatní děti. Při narození se přiškrtila pupeční šňůrou, jako miminko prodělala zápal plic. A zdravotní problémy se postupně začaly stupňovat. Její rodina je přesvědčená, že to bylo po špatně podaném očkování. Od lékařů si nicméně Claudie vyslechla postupně celou řadu diagnóz – od podezření na epilepsii, po psychické problémy. Stěžovala si na brnění rukou i nohou, bolesti hlavy i celkovou slabost. „Doktoři mi ale nevěřili, říkali, že to mám v hlavě,“ vypráví. 

Na den, kdy z minuty na minutu ochrnula, nikdy nezapomene. „Ráno mě bolela záda. Mamka mě chtěla poslat k doktorovi, ale já přesto vyrazila do školy. Tam se mi udělalo divně. Najednou mi celým tělem projelo horko a já cítila, jak mi slábnou ruce,“ vzpomíná. Školní aktovku upustila na zem, sedla na židli a už se nezvedla. V nemocnici strávila dlouhé měsíce. Verdikt lékařů byl ale tentokrát jasný a nemilosrdný: míšní ischemie a postižení všech čtyř končetin. Bylo jí teprve 12 let.

Místo cukrařiny studuje právo

Claudie studuje třetím rokem obor Veřejnosprávní činnost na Střední škole Gemini Brno. I výběr školy ovlivnil její zdravotní stav. Vždycky ji bavilo pečení a cukrářkou se chtěla i vyučit. Na vozíčku ale musela hledat bezbariérovou školu. „Cukrařina a právo je opravdu velký rozdíl,“ směje se. Zároveň ale dodává, že ji právo nakonec celkem baví. Strašákem je naopak angličtina. „Hodně jsem kvůli svému zdravotnímu stavu chyběla a nedaří se mi učení dohnat,“ svěřuje se. „Příští rok bude náročný, čeká mě maturita,“ dodává.

Po škole by si Claudie ráda našla práci. I když má invalidní důchod, chce se zapojit. Svou budoucnost vidí v administrativě nebo v sociální oblasti. „Že bych třeba pomáhala, jako teď tady pomáhají mně,“ naráží na služby ParaCENTRA Fenix, které podporuje lidi s postižením míchy. Kromě rehabilitací sem dřív Claudie jezdila také na ergoterapie. Učila se, jak na vozíku zvládat sebeobsluhu a každodenní činnosti. A využívá také služby sociální rehabilitace, které jí pomáhají zapojit se i s handicapem co nejvíc do běžného života. „Pracujeme s celou rodinou. Claudie má neuvěřitelné odhodlání a po všem, čím si prošla, si zaslouží podporu a šanci na větší nezávislost,“ říká vedoucí sociální rehabilitace Petra Kalová.

CP_rhb2_web.jpg

Venku je sama na vozíku v pasti

Claudie bydlí v Brně v bezbariérovém bytě s maminkou a dvěma mladšími sourozenci. Sama bez problémů zvládá hygienu nebo oblékání. I když to jí prý trvá déle. Zkouší také vařit nebo péct dorty, ale kuchyni zatím nemá uzpůsobenou pro vozíčkáře. Doma se pohybuje na mechanickém vozíku. Venku na ulici je ale v pasti, v nemocných rukách jí chybí síla a daleko se neuveze. „Do kopečka nebo třeba do tramvaje se sama nedostanu,“ popisuje Claudie. Do školy a na rehabilitace ji doprovází osobní asistentka. Jinak se musí spolehnout na pomoc rodiny. „Dřív to byla hlavně mamka, ale teď mi hodně pomáhá přítel,“ dodává.  

Aby Claudie zvládla přesuny i bez pomoci druhých a nebyla na nikom závislá, potřebovala by k vozíku přídavný elektrický pohon. Vybrala si Triride Light od společnosti Ultina, který je výkonný, ale zároveň dost lehký na to, aby s ním i navzdory své drobné postavě zvládla snadno manipulovat. Pohon si jednoduše připne ke svému mechanickému vozíku a rázem je z něj elektrická tříkolka. Claudie už si ho i vyzkoušela. A teď sní o tom, že by mohla sama dojet nejen do školy a na rehabilitace, ale třeba i na nákupy nebo si jen tak vyrazila ven s přáteli… Stejně jako její zdraví vrstevníci.

Ráda by se spoléhala jen sama na sebe

„Tak moc se těším, že to budu už jen já, na koho se budu spoléhat, že si konečně dokážu zařídit věci sama!“Má to ale háček. Přídavný elektrický pohon stojí přes 150 tisíc korun, zdravotní pojišťovna na něj nepřispívá a není v Claudiiných silách tolik peněz našetřit. I proto se s žádostí o pomoc obrátila na Konto Bariéry. A to se pro mladou ženu rozhodlo ve spolupráci s Aktuálně.cz uspořádat adventní sbírku.

„Byla doba, kdy jsem nemohla sedět, nemohla se hýbat, dělat vůbec nic,“ vzpomíná Claudie na okamžiky před sedmi lety. Díky usilovnému cvičení, tréninku klíčových dovedností a silné vůli se ale dokázala vrátit do života. A i když už nikdy nebude chodit, má teď šanci začít žít opravdu naplno. 

Děkujeme za vaši pomoc Claudii.


Fotogalerie

NAJDETE NÁS NA

Novinky Konta Bariéry

Chcete-li dostávat novinky, vložte Váš e-mail:

Transparentní účet Konta Bariéry

Jdu na to