Navzdory těžkému postižení je dvacetiletý David nezdolným optimistou. Má velký sen: „Naučím se chodit. S dopomocí to určitě dokážu,“ věří mladík, který se od dětství potýká s následky dětské mozkové obrny. Pomáhají mu neurorehabilitace, které jsou ale velmi drahé. Potřebuje naši pomoc.
„Lékaři mi hned v porodnici řekli, že David nebude nikdy chodit ani mluvit. A vidíte – mluví! Hlava mu funguje dobře. Má spoustu zájmů, těší se do školy a nevadí mu kvůli tomu vstávat každý den před šestou,“ říká maminka dvacetiletého Davida.
Každý den ho vozí ráno z Loun, kde žijí, do školy v Jedličkově ústavu v Praze. Odpoledne jedou zpátky, zase šedesát kilometrů. Zatímco se David učí, matka pracuje jako asistentka v nedaleké škole. Přizpůsobila se synovým potřebám. Obrna postihla horní i dolní končetiny a je doprovázena svalovými křečemi, takže chlapec potřebuje neustálou pomoc. Sám se nenají, neoblékne, ale rád se vzdělává. „Má to smysl, takže nás asi čekají ještě další tisíce společných kilometrů,“ směje se maminka Romana a David se přidává:
„Ve škole mi jde čeština i matematika, baví mě vaření a nejvíc keramika. Udělal jsem vloni keramický reliéf babiččina domu podle fotky. Bylo to pracné, dělal jsem to celý rok. Jednou bych chtěl pracovat v keramické dílně.“
David se svěřuje se svými plány a doufá, že mu je nezhatí zdravotní problémy. „Kromě toho, že má postižené všechny končetiny, má potíže se zrakem a těžkou skoliózu,“ vysvětluje maminka. „Trápí ho bolesti zad a krční páteře, má také křeče v nohou. Jak dospívá, svaly se stahují, a to bolí. V noci ho to budí.“
Navzdory tomu je spousta věcí, které dělají Davidovi radost. Se svým bratrem – dvojčetem - mají krásný vztah: „Je obdivuhodné, jak Marek, který se narodil zdravý a dnes už studuje vysokou školu, Davida bere. A David ho zbožňuje, jen se Marek objeví, radostí až poskočí.“ Bratr Davida také ve všech směrech pozitivně motivuje, je jeho velkou oporou.
Handicapovaný chlapec svým blízkým za péči a pomoc oplácí nezměrným optimismem a dobrou náladou. Rád plave, rodiče s ním vyzkoušeli lyžování na monoski a na speciálním cyklovozíku ho často „berou na kolo“. Do rodiny, která žije tak, aby Davidovi co nejvíc ulehčila a pomáhala, patří i další jeho kamarád – pes, irský setr. „Je moc hodný, pořád se se mnou mazlí,“ vypráví David a už se zase směje na celé kolo.
Jenže optimismus je zrovna teď to, čeho se jeho rodičům přece jen trochu nedostává. Respektive – nemají dost peněz, aby mohli Davidovi dál platit nákladné, ale velmi účinné neurorehabilitace. Dozvěděli se o nich, když bylo synovi osm let, a od té doby mu na ně šetří a shánějí peníze všude, kde se dá.
„Cvičili jsme s ním odmalička, ale neurorehabilitacím, jež vedou odborníci, se nic nevyrovná,“ vysvětluje maminka. „Je to celostní protažení a procvičení těla. Uvolní si nohy, zpevní břišní a zádové svaly.“ Díky neurorehabilitacím se zatím dařilo oddalovat chvíli, kdy bude muset David na operaci páteře – skolióza totiž ohrožuje i funkci jeho plic a srdce.
Teď se ale rodina ocitla ve svízelné situaci: když nemocný David dosáhl plnoletosti, do většiny nadací, s jejichž pomocí jeho rodiče nákladné cvičení financovali, se mu zavřely dveře. Přitom ale cvičit potřebuje stále, se stejnou intezitou. Že je mu je dnes dvacet let, neznamená, že se uzdravil.
Na neurorehabilitace pojišťovna nepřispívá, přitom jsou podle maminky jedinou možností: „Buď bude David jíst pořád léky, nebo cvičit,“ zdůrazňuje. A její syn dodává: „Cvičení mi pomáhá od křečí. A přibližuje mě tomu velkému snu – že budu moci chodit a stanu se keramikem.“
Podívejte se, jak se Davidovi daří při speciálním neurorehabilitačním cvičení.
Za každý příspěvek na účinné a pro Davida nepostradatelné neurorehabilitace celá rodina srdečně děkuje.
Pomoc pro Davida přišla i z Kostelce. Děkujeme!
Organizátoři ekonomického fóra Kostelec 2021, které se konalo 5. až 6. listopadu 2021 v prostorách zámku Kinských v Kostelci nad Orlicí a jehož hlavní diskusní téma se neslo ve znamení „asijského století“, se rozhodli opět spolupracovat s Kontem Bariéry. Po té, co v loňském roce naším prostřednictvím přispěli ústecko-orlické nemocnici na boj s covidem a posléze podpořili chlapce z východních Čech, který trpí autismem, poslali tentokrát 15 tisíc korun dvacetiletému Davidovi. Ten se potýká s následky mozkové obrny a potřebuje pravidelně rehabilitovat. 
Jedině s pomocí odborníků má šanci se postavit na nohy, osamostatnit se časem a najít uplatnění, ale rehabilitační programy jsou pro jeho rodinu velmi nákladné.