Sedmiletý Šimon se narodil jako zdravý kluk. V roce a půl prodělal těžký zápal plic, čtyři měsíce byl v umělém spánku a lékaři mu nedávali skoro žádnou naději. Dnes Šimon chodí do speciální základní školy, umělý spánek si však vybral velkou daň. Tenhle veselý kluk je odkázaný na vozík a na celodenní péči ostatních, nemluví a ve škole potřebuje osobní asistentku.
Šimonovi byl rok a půl, když najednou dostal vysoké horečky a začal lapat po dechu… Od doktora s ním rodiče jeli hned do nemocnice, kde mu zjistili, že má oboustranný zápal plic. „Myslela jsem si, že za chvíli budeme zase doma, jenže pak se nám život převrátil vzhůru nohama,“ říká maminka. Malý bezbranný uzlík napojili na umělou ventilaci, praskla mu plíce, čtyři měsíce byl v umělém spánku. Napojený na hadičky začal bojovat o svůj život. „Najednou vůbec nemyslíte, jenom věříte a doufáte, že se z toho dostane. Když Šimona probouzeli z umělého spánku, lékaři nám nedávali skoro žádnou naději,“ vzpomíná maminka na těžké chvíle, kdy za svým synem jezdila do Prahy, starala se o starší Šimonovu sestřičku... Bojovník Šíma si ale svůj život vybojoval. Čtyři měsíce umělého spánku se bohužel neobešly bez následků a poznamenaly jeho psychomotorický vývoj.
Šimon rád drandí na tříkolce. A došlapal si i pro vaši pomoc. Děkujeme!
„Rádi bychom všem dárcům z celého srdce poděkovali. Šíma do školy chodí moc rád, bez asistentky se tam ale neobejde, díky Vám teď máme o starost méně,“ radují se Šimonovi rodiče.
Šimon je dnes odkázaný na vozík, jen když ho vezmete za ruku, ujde kousek po svých. Vydrží i chvíli sám stát, ale jakmile si uvědomí, že ho nikdo nedrží, jde okamžitě na kolena. Trápí ho také epileptické záchvaty a dodnes nemluví. Jak ale maminka pozná, že ho něco bolí, že něco potřebuje? „Zkusila jsem s ním obrázkový systém VOKS, pomocí jednoduchých obrázků a piktogramů můžete zjistit potřeby, přání i pocity. Ale u Šimona to moc nefungovalo. Prostě si nějak rozumíme, Šimon si ukáže, pro věci si umí dolézt, když se mu něco nelíbí, tahá mě za vlasy,“ vysvětluje maminka. A rodičům dodá síly a udělá radost Šimonův sebemenší pokrok. Třeba zrovna teď se už snaží hezky jíst lžící, i když se ještě občas nestrefí. Přes všechna trápení je tenhle statečný kluk skoro vždycky dobře naladěný.
Nejraději drandí na tříkolce
Ze všeho nejraději Šíma drandí na tříkolce. Rád si taky hází s míčem, prohlíží si knížky. Od září chodí do speciální základní školy v centru Arpida a každý den se tam moc těší. Možná i proto, že se tam může na chodbách prohánět na tříkolce. Baví ho také muzikoterapie, má tam kamarády a taky paní asistentku. Tu prý zbožňuje. Taky ji ale moc potřebuje. Pomáhá mu se oblékat, s osobní hygienou, při jídle, je mu vždy po ruce.
Za osobní asistentku musejí rodiče platit a při všech výdajích na terapie a rehabilitace i dojíždění do centra Arpida jim tento výdaj zasahuje do rodinného rozpočtu, vždyť je to za rok celých šedesát tisíc. Maminka se věnuje Šimonovi a do práce nemůže chodit, rodinný rozpočet teď táhne sám tatínek. Navíc Šimonova starší sestra v tomto školním roce začala chodit na střední školu mimo bydliště a s tím souvisejí další rodinné výdaje. Pojďme tedy Šimonovi společně na každodenní asistenci přispět, aby se dál mohl do školy těšit a měl důvod být stále dobře naladěný a rozdávat všem svůj krásný úsměv.
Moc vám za Šimona děkujeme!
Fotogalerie