Rehabilitace pro Elišku

Jmenuji se Matyáš a rád bych se s Vámi podělil o svůj dosavadní životní příběh. Na to, že jsem teprve patnáctiměsíční batole, už jsem toho zažil docela hodně.

Byl listopad, rok 2016 a tatínek vezl maminku do nemocnice - bolela ji hlava a přestávala cítit ruce. Doktoři zjistili, že maminka má pokročilou trombózu mozkových splavů. Nezachránili ji od toho ani injekce proti srážlivosti krve. Riziko, že uvedené injekce nezaberou, je minimální, nicméně v tomto případě se tak bohužel stalo. Maminka byla ihned uvedena do umělého spánku, byl jí zaveden katetr do mozku a začal její dlouhý boj o život. Vlastně o životy dva – o její vlastní a o můj, protože už jsem byl v jejím bříšku, ale ještě moc malý a nepřipravený podívat se na svět. Doktoři od začátku dávali mamince pouze minimální šanci na přežití, ale protože maminka statečně bojovala o svůj život. Za pár dní jsem se císařským řezem narodil já.. Porod byl pro maminku riskantní a byl neplánovaný, protože původně jsem se měl narodit až za dva měsíce.

Maminka měla za sebou úspěšný boj o můj život a mohla se již plně soustředit na boj o ten svůj. Pár dní po porodu začali lékaři maminku probouzet z umělého spánku a opět jí moc šancí nedávali. Přestože trombóza byla opravdu rozsáhlá a poškodila mamince obě mozkové hemisféry, maminka opět zabojovala a ukázala, jak je silná – z umělého spánku se postupně probudila a začala její cesta za co možná největším uzdravením. Já jsem mezitím ležel v inkubátoru a nabíral síly do života, abych i já mohl psychicky podpořit maminku v jejím boji, přestože jsem ji zatím ani neviděl. Přes veškerý skepticismus, který panoval k vývoji jejího zdraví, maminka srdnatě bojovala a překvapovala okolí svými úspěchy. Postupně se naučila opět dýchat, zbavila se tracheostomie a pokoušela se jíst a nepřijímat potravu pouze PEGem. Maminky stav se pomalu zlepšoval.

Bohužel se ale zhoršil můj zdravotní stav, který byl ovlivněn mým předčasným příchodem na svět. Pomalu se mi zvětšovala hlavička, nevstřebával se mi mozkomíšní mok a hromadil se v hlavičce. Doktoři mi tedy zavedli do hlavičky dvě kanyly, které mozkomíšní mok odváděly z hlavičky mimo tělo. Takhle jsem s kanylami strávil v Nemocnici Motol více než měsíc, ale naštěstí se můj stav nakonec zlepšil.

Maminka byla mezitím přesunuta na rehabilitační oddělení, kde se dále její stav zlepšoval. Naučila se znovu jíst, pít, „dojít“ si na toaletu a další věci. V rámci rehabilitací začala pomalu chodit. Nakonec se maminky stav natolik zlepšil, že byla v květnu 2017, po půl roce stráveném v nemocnicích, konečně propuštěna domů.

Tím však její boj zdaleka neskončil, nadále bylo a stále je nutné absolvovat rehabilitace, fyzioterapie, logopedické hodiny atd.  . Maminka zatím skoro nemluví, dělá jí to problémy, má zatuhlé svalstvo v obličejové oblasti a bojuje s příjmem jídla a pití. Polykání je pro ni namáhavé a neumí ho správně ovládat. I proto teď znatelně zhubla. Maminka se již teď dostala o moc dál, než lékaři předpovídali, a navíc dokázala vybojovat můj život. Teď bych chtěl já pomoci vybojovat zpět co nejvíce ten její. Navíc budu maminku potřebovat, aby mě správně vychovala a pomohla mi na cestě životem tak, jak to správné maminky dělají.

Tímto bych Vás rád oslovil s žádostí o finanční podporu, která by mamince Elišce pomohla absolvovatfinančně náročné rehabilitační programy a posunout jí zase o pár kroků dál. Budu vděčný za jakoukoliv spoluúčast, která pomůže mamince absolvovat co nejvíce vhodných rehabilitačních programů.

Předem děkuji za Váš čas a jakoukoli pomoc pro mojí maminku Elišku, strejdovou rukou sepsal Matyáš.

---

Fotogalerie