ePrivacy and GPDR Cookie Consent management by TermsFeed Privacy Policy and Consent Generator

Nový automobil pro Adélku

Vážení a milí dárci,

Adélka se narodila předčasně, ve 30. týdnu těhotenství. Prodělala krvácení do mozku, těžší formu novorozenecké žloutenky a měla problémy s dýcháním, proto byla dlouho napojena na umělou ventilaci. V inkubátoru strávila dva měsíce. Diagnóza zněla jasně – Dětská mozková obrna. Doma jsme začali intenzivně rehabilitovat, šestkrát denně jsme cvičili Vojtovu metodu. Od deseti měsíců jsme několikrát ročně absolvovali dvou týdenní rehabilitační pobyty v Dětském centru v Českém Těšíně. I přes veškerou péči Adélka žádné výrazné pokroky v pohybu nedělala. Po psychické stránce byla však vždy velice šikovná, brzy mluvila a hlavně se pořád smála.

Ve čtyřech letech nastoupila Aďa do běžné školky, ve které jsme ji platili osobní asistentku. Nechodila a ani sama neseděla. Jemná motorika rukou byla také hodně omezená. Ve školce byla Adélka moc šťastná a hlavně měla plno kamarádů. Paní učitelky ji zapojovaly do všech činností. V 7 letech nastoupila Adélka do běžné základní školy, kde ji pomáhala a dosud pomáhá asistentka pedagoga. Pořídili jsme ji první invalidní i elektrický vozík.

Nyní má Adélka 14 let a chodí do 8. třídy. Má za sebou již pět ortopedických operací a dvě oční operace. Od 10 let se věnuje lehké atletice vozíčkářů, konkrétně hod kuželkou do dálky a hod diskem. Jezdí na soutěže po celé ČR, také reprezentuje ČR na MS juniorů. Byla již V Anglii i Holandsku. Odsud si přivezla bronzovou medaili. Rekreačně také hraje Bocciu.

Adélka má plno aktivit. Chodí plavat, navštěvuje hipoterapii a jezdí na pravidelné rehabilitační pobyty do léčebny v Košumberku. Mezi její velké záliby patří sledování jakýchkoliv sportovních zápasů ať už v televizi nebo na živo. Nejraději však sleduje hokej. Je velkou fanynkou České reprezentace a pravidelně jezdí fandit hokejistům Vsetína. Má ráda zvířata, hlavně své dva labradory.

Abychom mohli všechny tyto aktivity realizovat (hlavně každodenní dojíždění do školy, na tréninky, závody a rehabilitace), jsme odkázáni na osobní automobil. Navíc bydlíme na vesnici a přepravovat se běžnými spoji je zcela nemožné. K ortopedovi i neurologovi to máme hodinu cesty. Dosavadní auto je již nevyhovující. Je hodně poruchové a navíc velikostně nedostačující.

Potřebujeme nutně větší auto, abychom Adélku mohli převážet na invalidním vozíku a nemuseli ji přendávat na sedadlo. Moc by se nám ulevilo, protože přesuny už jsou fyzicky hodně náročné. Navíc ve vozidle potřebujeme převážet i elektrický vozík a speciální stoličku, ze které Adélka hází na závodech. Pořízení takového auta je pro nás finančně velmi náročné. Navíc musí vydržet 10 let. Z našeho rodinného rozpočtu si nákup takového auta nemůžeme dovolit. Proto budeme moc vděčni za jakoukoliv finanční pomoc při jeho dofinancování. Moc si vážíme jakékoliv podpory.

Děkujeme,
Adélčiny rodiče


 

Fotogalerie

Jdu na to