ePrivacy and GPDR Cookie Consent management by TermsFeed Privacy Policy and Consent Generator

Neurostimulátor pro Pavlu

Pavle je 33 let. Před šesti lety prožívala asi nejšťastnější období svého života. Byla vdaná za svou první lásku, měla dobrou práci, bydlela v novém bytě a čekala děťátko, po kterém dlouho toužila. Porodu se nebála, byla v dobré fyzické kondici a teoretickou přípravu jí poskytl předporodní kurz. Navíc měla ten nejlepší doprovod, svou maminku, která byla shodou okolností porodní asistentkou. Porod šel vcelku dobře, až k jeho konci mělo miminko málo kyslíku a Pavla musela velmi silně tlačit. Nakonec se ale narodil zdravý, krásný chlapeček.

Pavla se společně s miminkem přesunula na pokoj, po sedmi hodinách ale při kojení pocítila velkou únavu, po příchodu lékaře začala špatně artikulovat a dál už si nepamatuje nic. Z vyprávění svého okolí Pavla zjistila, že byla převezena na vyšetření CT a následně na urgentní příjem, kde byla připojena na řízenou ventilaci. Pavle byla diagnostikovaná prasklá arterio-venózní maloformace a byla vrtulníkem transportována do nemocnice v Brně, kde ji operovali s masivním krvácením do mozku. Po šestihodinové operaci nebylo vůbec jasné, zda Pavla svého chlapečka ještě někdy obejme. S péčí o něj tou dobou pomáhala její maminka, zdravotnický personál a Pavlin manžel.
sdfgrtz-(1).png

Po sedmitýdenní hospitalizaci a pobytu na mnohých oddělení nemocnice odjela Pavla s manželem a synem do Rehabilitačního ústavu Hrabyně s diagnózou těžké levostranné hemiparézy, toho času na vozíku. Do rehabilitování se pustila s obrovskou vervou a přesvědčením, že se zase postaví na nohy. Chtěla vrátit svému muži pozornost a lásku, se kterou pečoval o ní i o syna. Po osmi měsících Pavla skutečně z vozíku vstala a krůček po krůčku se posouvala dál. Naspořila si na kompenzační pomůcku Walkaide, která jí dodnes velmi usnadňuje chůzi.

Pro Pavlu přišla ale další rána, manžel po dvou a půl letech péči o ni dál nezvládl a rozvedl se s ní. Požádal, aby opustila jejich byt a zařídil střídavou péči o jejich syna. Po porodu byla Pavla velmi nešťastná, kvůli tomu, co se stalo, ale zklamání od milovaného člověka pro ni bylo ránou daleko bolestivější.

Odstěhovala se zpět ke své mamince a uvědomila si, že se buď může postavit do role oběti nešťastných událostí, nebo zabojovat. Její láska k synovi a touha být mu plnohodnotnou matkou ji motivovala k obrovskému úsilí. Díky rehabilitacím a dalším léčebným procedurám se vrátila zpět ke svému povolání sociální pracovnice. Vystudovala vysokou školu a zvládá řídit auto s automatickým řazením. Dnes se synem plave, zkouší lyžovat a jezdit na kolečkových bruslích.
 ,,Někteří lidé se na mě dívají prapodivně,'' říká Pavla. Ale lidé, kteří ví, jakou cestu musela ujít, aby byla, kde je dnes, ji velmi obdivují.

Do budoucna by chtěla Pavla zmírnit spasticitu své levé ruky a co nejvíce ji zaktivizovat. K tomu by jí pomohl nový neurostimulátor OmniHi5, který měla možnost vyzkoušet v rámci svých rehabilitací. Za jakýkoli finanční příspěvek na jeho pořízení vám bude Pavla velmi vděčná.

 

Fotogalerie

Jdu na to