ePrivacy and GPDR Cookie Consent management by TermsFeed Privacy Policy and Consent Generator

Neurorehabilitace pro Gabrielu

Gabrielin mozek nenávratně poškodilo mnohahodinové krvácení způsobené úrazem hlavy. Mladá žena se ale nevzdává a bojuje o návrat do života. K vysněné soběstačnosti ji přibližují nákladné neurorehabilitace. Potřebuje na ně přispět.

Poděkování od Gabriely
Vážená nadace,
Chci Vám z celého srdce moc poděkovat, že jste na Vašich stránkách zveřejnili můj příběh a vybrala se díky Vám opravdu vysoká finanční částka, za což jsem nesmírně vděčná. Moc mi tato částka pomůže v mojí těžké životní zkoušce k navrácení do aspoň trochu normálního života a pomůže k soběstačnosti, což je moje největší přání v životě. Díky vybrané částce si mohu dovolit drahé rehabilitace a patří Vám mé velké DĚKUJI.❤️
S pozdravem Gabriela 

Devětadvacetileté Gabriele se spoustou plánů se obrátil život vzhůru nohama v roce 2018. Po úrazu hlavy 13 hodin krvácela do mozku, lékaři ji operovali, tři měsíce ležela na jednotce intenzivní péče, z toho měsíc v kómatu. Následovalo pět měsíců cvičení v rehabilitačním ústavu Hrabyně. Poškození mozku bylo ale příliš velké, Gabriela ochrnula na všechny čtyři končetiny, levá polovina těla jí zůstala zcela nehybná.
„I po třech a půl letech od úrazu jsem stále odkázaná na invalidní vozík a neustálou pomoc mojí úžasné maminky, která dala výpověď po 30 letech práci, aby se o mě mohla starat,“ říká Gabriela.

gabriela-nemocnice-stimulace-(1).jpeg

foto-operace-hlava-(1).jpeg
 

 
Mladá žena si třeba sama nenakrájí jídlo, má problém s obouváním i zavazováním bot, nebo se sama osprchovat. Trápí jí neovladatelné křeče, kvůli kterým ani s cizí pomocí nenarovná prsty na levé ruce, levou nohu má zase problém ohnout v koleni a třeba se vejít do auta. „Krvácení do mozku mi z něj úplně vymazalo povely, kterými bych ovládala levou ruku a nohu,“ popisuje Gabriela.
„Celé tělo učím od nuly znovu jak fungovat,“ říká Gabriela.gabriela-fyzioterapie-(2).jpegZnovu „naprogramovat hlavu“ pomáhají mladé ženě neurorehabilitace, při který jí fyzioterapeut s končetinami pasivně hýbe a ona při tom na pohyb myslí a do mozku si ho "nahrává" znovu. Levou ruku i nohu se také učí zatěžovat. „Když si sama doma stoupnu u madla, nese tělo z 95 procent pravá noha. Musím se naučit váhu rozložit a myslet na to, teď už nic není automatika,“ říká Gabriela.
 
Jejím největším přáním v životě je osamostatnit se, nesedět doma na vozíku a nebýt neustále odkázaná na pomoc maminky. „Chci se dostat zpět do normálního života, zvládnout sama denní činnosti a jednou třeba také založit rodinu a pracovat,“ popisuje. Z invalidního důchodu ale nezvládá nákladné neurorehabilitace, které ji posouvají k vysněnému cíli, platit. Proto prosí o jakýkoliv příspěvek.  

Děkujeme, že s námi Gabriele pomůžete! 


Fotogalerie

Jdu na to