Antonínova manželka Milu nám napsala:
Úraz s dlouhodobou rehabilitací se manželovi stal na vrcholu umělecké kariéry. V jediném okamžiku obrátil jeho život a život celé rodiny naruby. Vlastně jsme dodnes nezjistili, co se před samotným Toníkovým úrazem stalo. Kolegové z práce ho jednou ráno našli prochladlého pod schody, vlastně už „na druhém břehu“. Vyšlo najevo, že se jedná o masivní krvácení do centrální části mozku.
Po nemocnicích byl od května do září 2016. Jak to jen bylo možné, odvezli jsme si jej domů s handicapem na pravé straně těla, s jedním okem nevidomým a druhým těžce poškozeným a se sníženou schopností mluvy. Dospěli jsme jako rodina k variantě domácí rehabilitace. Ve všem se naštěstí promítá velká Toníkova chuť žít. Měli jsme vlastně štěstí v neštěstí. Jde „jenom“ o fyzický problém, psychicky je všechno v pořádku, zůstal mu i jeho vyjímečný talent a radostná osobnost.
Tato čtečka nepotřebuje vaše ruce, stačí zaměřit na text a ona sama čte: knihy, časopisy, jídelní lístky, tabulky na ulicích. Je to velmi disktrétní a zase máte pocit, že jste o něco samostatněší a ne malé ditě, které si každý text musí nechat přečíst. Pro manžela, pro kterého jako výtvarníka je ztráta dobrého zraku jedním z nejsmutnějších následků jeho úrazu, by to byla velká vzpruha.