Péťa je nezmar, bez ruky se naučil i šplhat na tyči. Na kolo by ale potřeboval sportovní protézu, aby mohl pořádně chytit řídítka. Získat mu ji můžete pomoct i vy, stačí se přidat k Run and Help.
Péťa se může spolehnout na podporu početné rodiny. (Foto: Aneta Jaurisová, Insighters)
Desetiletý Péťa chvíli neposedí. I když mu na pravé ruce chybí prsty a zápěstí, nenechává se tím odradit od života naplno. Miluje hasičský sport a často ho můžete vidět jezdit na kole. Tobiškovi žijí v malé obci nedaleko Ústí nad Orlicí a Péťa se může spolehnout na podporu početné rodiny. Kromě mladší sestřičky Esterky má dva starší bráchy, 16letého Václava a už dospělého Štěpána. Právě Štěpán kdysi objevil na YouTube video, které Tobiškovi přivedlo k protetikům z Ottobocku. 
Tam Péťovi vyrobili první chytrou protézu a doteď se o něj starají. „Bylo to setkání, které nám úplně změnilo život, který se nám v tu dobu hroutil,“ vzpomíná s vděčností tatínek Petr.
I Tobiškovi čekali zdravé miminko. Na všech kontrolních ultrazvucích Péťa chybějící ručičku zdatně schoval. „Takže si asi dokážete představit, v jakém stavu žena byla, když se Péťa narodil,“ vypráví tatínek. Ve dvou a půl letech dostal Péťa první kosmetickou protézu. Víc mu ale překážela, než pomáhala, a tak brzo skočila v koutě. Jako další variantu lékaři rodičům nabídli přišití úchopových prstů, které by ale znamenalo užívání léků na potlačení imunity a možné budoucí vážné zdravotní problémy, takže ho rodiče okamžitě zamítli. A malý Péťa se učil vše dělat jen s pahýlkem. Dodnes rodiče vzpomínají na příhodu z restaurace s rychlým občerstvením, kde cizí paní u vedlejšího stolku suše napomenula svého syna, aby na Péťu nekoukal, že je nemocný. „To nás opravdu poslalo do kolen,“ dodává tatínek.
Péťa ale svůj handicapem nijak tragicky nevnímal. K jídlu si bral celý příbor. Venku vozil zahradnické kolečko. Dokonce si bez ruky sedl na kolo a jel. A jak se naučil šplhat na tyči! „Žasli jsme a nevěřili, co vše je možné,“ vypráví rodiče. Podobně Péťa svým odhodláním ohromil spolužáky ve školce a pak i ve škole. Všude si získal nespočet kamarádů a stal se velkým tahounem i mezi mladými hasiči, kteří koukají, jak se dá dělat sport i s takovým handicapem. „Žasli jsme a nevěřili, co vše je možné,“ vypráví rodiče.„Běháme, přeskakujeme překážky, bereme hadice, přebíháme kladinu, spojujeme hadice…,“ popisuje nadšeně Péťa, jak to vypadá na hasičských závodech. Není proto divu, že sportovní protézu by si moc přál právě na hasičský sport a také na kolo. „Na tom jezdím opravdu hodně. S rodiči a s Esterkou na výlety, za bratrancem, k babičce. Nejvíc jsem ujel najednou asi 20 kilometrů,“ vypráví. S běžnou protézou se mu ale drží řídítka doslova „blbě“. Musí být nakloněný a taky už se pěkně vyboural, když ruku nestihl včas otevřít.
Péťa se našel v hasičském sportu a rodiče jsou vděční, že ho ve Sboru dobrovolných hasičů Bohousová vzali mezi sebe. Teď se společně přidají i k Run and Help!
Fotogalerie