Pětiletý Václav se narodil o čtyři měsíce dříve a lékaři mu nedávali skoro žádnou šanci na přežití. „V jednu chvíli na tom byl moc špatně, přestala jsem ho prosit, aby se mnou zůstal, a zavolala jsem manžela, který se doma staral o tříletou dceru Alici, ať se přijede rozloučit,“ vzpomíná na těžké chvíle maminka Michaela. Vašík se ale rozhodl, že chce na tomto světě být a užívat si ho, jak jen to jde. A že lékaři řekli, že nepřežije? Přežil. Že nikdy nebude dýchat bez pomoci přístroje? Dýchá. Že se nebude hýbat? Mává a gestikuluje rukama a moc by chtěl chodit. Tenhle kluk je tvrdohlavý a všechno si dělá po svém. A taky je moc statečný. Jeho příběh jsme vám popsali v listovní zásilce.
.jpg.aspx "vaclav_uvod-(2).jpg")
V prvním roce svého života Václav prodělal sedm operací mozku, operaci obou očí, selhaly mu všechny orgány, krvácel do mozku, měl bezpočet transfuzí, všechna jeho trápení tady ani nejde napsat, ale on to zvládl. „Nelíbilo se mi, když lidé říkali, že je bojovník. Váša nebojuje, je to tanečník a životem tančí s radostí a grácií,“ říká Michaela.
„Žijeme v jiném světě, ale ten svět je pořád hezký a stojí za to,“ říká maminka. Za poslední dva roky udělal velké pokroky. Zvládá už držet hlavu, samostatně sedět, s pomocí se postaví a udělá pár kroků. Zatím nemluví, ale zato rád lumpačí. „Má ohromnou radost, když se mu něco povede, a může to být třeba správný sed, nebo že mi shodil poličku na nohu,“ usmívá se maminka. „Pak ale začne plakat a najednou je z pětiletého borce znovu miminko, které neumí říct, co ho bolí,“ dodává.
Dlouhá nejistota, jestli to Vašík přežije, zasáhla celou rodinu. Starší sestřička Alice dodnes chodí na terapie, s bráškou se ale mají nadevše rádi. Rodina se z Prahy odstěhovala na vesnici, zpomalili. „Žijeme v jiném světě, ale ten svět je pořád hezký a stojí za to. Většina maminek říká svým dětem: ‚Nesrkej‘. Mně, když Vašík začne srkat brčkem, to udělá ohromnou radost.“
V lázních si nedávno Václav vyzkoušel rehabilitační tříkolku Rifton. Chvíli zkoumal, jak funguje, pak ale šlápl do pedálů a chodba mu byla najednou malá. Zažil novou, nepoznanou radost ze svobody. Doma na motomedu teď mamince neustále ukazuje, jak umí nohama šlapat. A ona dobře ví, že jí tím chce říct, že by si přesně takovou tříkolku moc přál. A taky by mu velmi prospěla. Má stále šanci, že bude jednou chodit, a právě na rehabilitační tříkolce by si posílil nohy, zlepšil držení těla i rovnováhu. Navíc je lehká a pohodlná, má speciální opěrku na záda i hlavu.
Její cena je ale příliš vysoká, stojí víc jak 100 tisíc korun, a to je pro rodinu, kde vydělává jenom tatínek a příspěvek od státu nepokryje ani třetinu výdajů na Vašíkovi rehabilitace a další kompenzační pomůcky, příliš velká finanční zátěž.
Pojďme Václavovi, malému rošťákovi, který neustále vymýšlí nějaké legrácky, na tříkolku přispět. Aby nejen posiloval, ale mohl jako každý správný kluk šlápnout do pedálů.
Děkujeme, že pomáháte s Kontem Bariéry!
Fotogalerie