Run and Help 2021

---

V letošním ročníku RUN AND HELP lidé vyběhali 770 000 korun na bionickou protézu pro jedenáctiletého Ondru. Děkujeme všem, kteří pomohli vášnivému sportovci plnit si jeho sny!

---

DVOUMĚSÍČNÍ VÝZVA - A 14 150 KM PRO ONDRU!

Jiří Jinger, Product Group a CSR Manager firmy Sprinx Systems, předává symbolický šek Karolíně Jílkové z Konta Bariéry

Firma Sprinx Systems se akce Run and Help účastní již tradičně. Výsledkem letošní dvouměsíční výzvy, kterou vyslyšeli nejen zaměstnanci, ale i jejich příbuzní a přátelé, bylo krásných 50 000 korun pro Ondřeje. Symbolický šek na tuto částku předali zástupci firmy 15. září, a udělali tak krásnou tečku za letošním ročníkem. 
"Měli jsme jako cíl 9 130 kilometrů, takže nás příjemně překvapilo, že se naběhalo a nachodilo o tolik víc, celých 14 150 kilometrů," uvedla marketingová specialistka Žaneta Nosko. "Všechny nás zaujal Ondra, jeho bojovnost, to, že chce závodit. Chtěli jsme pomoci, aby mu v tom nic nebránilo," řekla a dodala, že Sprinx Systems už se těší na další ročník Run and Help.
 

---

BĚHALI PRO ONDRU, PRO TEREZKU A PRO PETRA

 

Běh pro Ondru od Městského úřadu v Bílině

 

Vlaďka: "Běželi jsme se synem a s kamarádkou v Jičíně známou Lipovou alejí založenou Albrechtem z Valdštejna z Jičína do Valdic."

 

Buď Fit 40+
Devět sportovkyň z Litvínova "darovalo" 10 kilometrů Terezce

 

Aleš Veselý: "Krásný zážitek pro Ondu!"

 

 

Jan Kincl běžel pro Petra Kašpara

 

Jana Růžičková

 

 

Naďa Šnajdrová

 

Zuzana Strouhalová: "12 kilometrů se psem pro Ondru."

 

Michaela Kosternová

Gratulujeme a děkujeme všem, kdo se namáhali pro druhé!

---

PŘES BARIÉRY S POLICIÍ - Slavnostní předání šeků Kristýnce a Ondrovi

Téměř 200 tisíc korun půjde na dobrou věc, Kristýnce na elektropohon a Ondrovi na bionickou protézu ruky. 
Ve sportovně charitativním projektu „PŘES BARIÉRY S POLICIÍ“ je  vybrali středočeští policisté a zaměstnanci společně se Zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra a v neposlední řadě se studenty středočeských středních škol, kteří jsou nedílnou  součástí tohoto projektu. Právě za každého studenta, který se zapojí, přispěje pojišťovna poměrnou částkou v podobě startovného.

Zaregistrovalo se 320 studentů z 12ti středních škol Středočeského kraje a pro dobrou věc uběhli 3 045 kilometrů. Středočeští policisté a pracovníci Středočeského kraje pak navíc mezi sebou vybrali krásnou částku 146 410 korun, dalších 50 000 korun věnovala Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra. 













Ondra s  maminkou                                                                                                Kristýnka a její maminka

Kristýnka a Ondra
Kristýnka neměla vstup na tento svět úplně jednoduchý. Narodila se císařským řezem a hned po narození měla zlomenou nožičku, kterou musela mít několik týdnů v sádře. Kristýnce noha ale bohužel ochrnula. Při pravidelném vyšetření lékaři zjistili, že má fixovanou míchu a rozhodli se pro operaci, při které míchu uvolnili. Po operacích začala Kristýnka intenzivně rehabilitovat. Lékaři Kristýnce předpovídali, že nikdy nebude chodit. I přes všechny jejich verdikty ale holčička chodí. Chůzi zvládá s pomocí ortoprotézy a speciálně upraveného chodítka. Venku se pohybuje na vozíku. Je to zázrak, ve který rodina ani nedoufala. A protože se z ní pomalu stává slečna a mamince už ubývá sil, potřebovala elektropohon pro svůj vozík. A to se jí nyní splnilo. V rámci jarní části projektu jsme pro Kristýnku vybrali 196.410 korun. 
Vzhledem k tomu, že Kristýnka již větší obnos na elektropohon měla, rozhodli jsme se, že pomůžeme ještě dalšímu klientovi Konta Bariéry a zbylými financemi podpoříme i jeho. Proto jsme Kristýnce společně se Zdravotní pojišťovnou věnovali 50 900 korun.
Částkou 120.510 korun jsme podpořili jedenáctiletého Ondru, kterému pojišťovna věnovala ještě 25 000 korun. 

Radost z obdarování
Slavnostní předání šeků proběhlo  30. června, v prostorách Muzea Policie České republiky. Právě zde převzali Kristýnka a Ondra šek z rukou ředitele Krajského ředitelství policie Středočeského kraje brig. gen. JUDr. Václava Kučery, PhD., MBA a jeho náměstka pro vnější službu plk. Ing. Bc. Jana Tulacha v celkové výši 145 510 Kč. Oba pak Kristýnce a Ondrovi popřáli hlavně hodně zdraví a vyslovili přání, aby jim tato částka pomohla a usnadnila budoucí život. Pan ředitel dále uvedl, že je velice rád, že se projekt realizuje již čtvrtým rokem a za tu dobu se podařilo pomoci tolika potřebným osobám a zkvalitnit jim život. Konkrétně už čtrnácti handicapovaným klientů Konta Bariéry částkou více než jeden milion sto tisíc korun!

Ondra (nahoře) si přebírá šek, další krůček k vysněné bionické ruce. Kristýnce (dole) pomohou vybrané peníze k elektropohonu, a tudíž k větší svobodě.





Závěr patří jako vždy na podobných akcích společnému fotografovánmí

Další šeky v celkové výši 50 000 Kč pak předal za Zdravotní pojišťovnu Ministerstva vnitra Mgr. Vladimír Babic. V neposlední řadě pak popřáli Kristýnce i Ondrovi Karolína Jílková z Konta Bariéry a Ing. Luboš Navrátil ze Středočeského kraje, který zároveň slovy paní hejtmanky Mgr. Petry Peckové sdělil, že jsou za Středočeský kraj velice rádi, že se podílí na realizaci tohoto projektu, který vždy pomáhá dobré věci.
Kristýnce a Ondrovi přejeme mnoho šťastných chvil a hlavně hodně zdraví.

 

---

Ve škole Open Gate vyběhali rekordní částku

Run and Help se tato škola účastní každý rok, letos přispěli na bionickou protézu pro Ondru 101 689 korunami.
 

Nápad na charitativní běh, do kterého se zapojí celá škola nebo firma a při kterém nepůjde o vítězství, ale o pomoc handicapovaným sportovcům, přišel před lety právě ze základní školy a gymnázia Open Gate v Babicích. A tak se zrodil projekt Run and Help, jehož se studenti i učitelé této školy pravidelně zúčastňují.


Letos se jich sešly 24. června více než čtyři stovky. Děti, studenti, učitelé i ostatní zaměstnanci „natočili“ jistě stovky kilometrů, ale nepočítali je. Důležité jako vždy bylo, že všichni věděli, proč sportují.

„Před akcí jsme měli online besedu s lidmi z Konta Bariéry, kteří dětem představili Ondru i jeho příběh. U dětí to mělo silný ohlas,“ vysvětluje učitelka Marie Zicháčková. „Vím, že žáci z mé třídy doma opravdu rozbili kasičku, neřekli si o peníze rodičům.“

Sportovali také všichni zaměstnanci školy a tradičně i zdejší koníci

Dohromady se tak během dne s Run and Help podařilo vybrat rekordních 101 689 korun, kterými škola přispěje na bionickou protézu pro jedenáctiletého Ondru. Je dobře, že děti vědí, jak skvělá je to pomůcka – před akcí sledovaly videa o bionických protézách. „Naši žáci a studenti jsou v tomto ohledu velmi zvídaví a soucítící,“ pochválila je Marie Zicháčková.

 

---

Během, na kole, na koni i v kočárku

Více než 1 100 kilometrů urazili nejrůznějšími způsoby zaměstnanci, přátelé i klienti firmy Eversheds Sutherland, kteří vyslyšeli výzvu a zapojili se do akce Run and Help. Někteří běhali, mnozí i s kočárky, další své kilometry ujeli na kole. Jeden z účastníků se zapojil v sedle koně! Většinou šlo o individuální sportování, povedlo se ale také zorganizovat společný výlet na koloběžkách. 





A jak to všechno dopadlo? Mezi padesátkou lidí se povedlo vybrat 
24 671 korun.
"Naše kancelář částku ještě zdvojnásobí, takže letošní ročník dopadl rekordně, a to 49 342 Kč!"










uvedla za společnost Eversheds Sutherland Michaela Růtová. Výtěžek bude věnován pětileté Terezce, která se potýká s následky dětské mozkové obrny. Aby  mohla jednou chodit, potřebuje nákladnou rehabilitaci a neustálá cvičení. "Kolegyně z kanceláře rodinu Terezky zná už od narození děvčátka.  Sleduje jejich boj s nemocí, do kterého dávají všechny síly,"  vysvětlila volbu Michaela Růtová. "Rádi jsme proto přijali návrh běhat letos pro Terezku."

 

---

50 kilometrů od dětí z Benice

Děti, rodiče a učitelky z mateřské  školky Little gate v Benicích v Praze 10 uběhli pro Ondru dohromady 50 kilometrů! Na jeho novou ruku tak přispějí 3 000 korun.

 

---

Dětský den v Jablonci nad Jizerou

Den dětí oslavili v Jablonci nad Jizerou tím, že se připojili k akci Run and Help. Pro děti všech věkových kategorií byla připravena překážková dráha, na které nejen běhaly, ale také skákaly koníčka a trefovaly míčkem branku. Výtěžek zábavného běhání poputuje za jedenáctiletým Ondrou z nedaleké Rokytnice, kterému se letos v rámci Run and Help vybírá na pořízení bionické protézy. 

Ondra se dětského dne také zúčastnil. „Nadšeně tu všude pobíhal, ani jsme neměli šanci ho vyfotit,“ přiblížila sportovní atmosféru dětského dne maminka Ondry. Na jeho bionickou ruku se v Jablonci nad Jizerou vybralo 9 800  korun. 

---

V Teplicích se hrál fotbal pro Ondru

Teplická fotbalová legenda Admir Ljevaković byl mezi spoluhráči proslavený červeným nosem. Tímto symbolem Konta Bariéry prý slavil každý gól. Když se o víkendu loučil ve svém posledním zápase s ligovou kariérou, připravili pro něj spoluhráči překvapení – červené nosy. 

















"Měli je nasazené hráči na střídačce, vzali si je také při vyrovnávacím góle,“ přibližuje tiskový mluvčí FK Teplice Martin Kovařík. Před zápasem i po něm také nosy prodávali fanouškům.
Výtěžek akce, 14 385 korun, se rozhodli věnovat v rámci akce Run and Help  Ondrovi na bionickou ruku. "Doufáme, že mu náš příspěvek pomůže," říká za všechny teplické  fotbalisty Martin Kovařík a dodává: 
„Ondrovi budeme držet palce a doufáme, že se mu splní jeho sportovní sny.“
Červené nosy na teplickém hřišti 

---

Ondra "běhá" pro svou ruku

Jedenáctiletý Ondra je trochu smolař, ale velký bojovník. Dokázal to nejen tím, že ač handicapovaný, je úspěšným lyžařem  - právě jemu je určen výtěžek letošního ročníku charitativních běhů Run and Help, chtěl by si totiž pořídit bionickou ruku. Část jeho vlastní mu odmalička chybí.

Aby jen neseděl v koutě, rozhodl se Run and Help podpořit tím, že se sám zúčastní. Jenomže si zlomil nohu. Rodina tedy svolala bratrance a setřenice, Ondra se posadil na vozík, a společně vyrazili.
"Prošli jsme si Rokytnici, našlapali jsme asi čtyři kilometry a tím jsme běh zatím bohužel ukončili," přiblížila Ondrova maminka. "Než noha sroste, potrvá to podle lékařů ještě čtyři, pět týdnů."
Držíme Ondrovi palce, ať co nejrychleji běhá!

Když může Ondra, můžete i Vy - zúčastněte se Run and Help a pomozte Ondrovi nebo jinému handicapovanému člověku ve Vašem okolí.

---

Zahájili studenti a policisté

Prvními účastníky charitativního běhu byli studenti Sportovního gymnázia Kladno. Na startovní čáru se kvůli mimořádným opatřením postavili symbolicky pouze dva z nich. Chtějí tak inspirovat své kamarády a další žáky a studenty, kterým se kvůli uzavřeným školám nedostává pohybu.


Studenti a policisté startují letošní Run and Help

Podpořit studenty na sportoviště v Kladně navíc přišla policie Středočeského kraje, která se do Run and Help zapojuje v rámci vlastního projektu Přes bariéry s policií. Hlavní partner tohoto projektu Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra zaplatí startovné za středočeské studenty, kteří se k projektu připojí, a tím zároveň podpoří handicapované.

---

Druhá ruka pro Ondru

 

Rokytnice nad Jizerou je proslulé lyžařské středisko, není se tedy co divit, že jedenáctiletý Ondra propadl lyžování – má sjezdovky za humny. Na lyžích dokonce závodí, zvládá i skialpy a běžky. Zvláštní je jen to, že při lyžování nepoužívá hůlky. Chybí mu totiž část levé ruky.

„Soupeři mají lepší odpich, rozjedou se hned ze začátku. To mě docela štve,“ komentuje svůj handicap, navzdory kterému za oddíl TJ Spartak Rokytnice nad Jizerou závodí se zdravými soupeři. „Jinak jsem si docela zvykl.“
O tom, že mu to na lyžích jde, svědčí i pěkná umístění na závodech. Ondra pro to dělá, co může. Trénuje každý den a jeho vzorem je Filip Trejbal – český reprezentant v alpském lyžování, který žije také v Rokytnici. Ondra by chtěl stejně jako on jednou soutěžit na olympiádě.  

Když sedí a vypráví o tom, jak si před pár týdny zlomil nohu na skialpech, vypadá jako jakýkoli jiný spokojený kluk v jeho věku. Nebýt pahýlku na místech, kde by měl mít dlaň. Stále si na něj mimoděk sahá, zatímco ukazuje fotky, na kterých jezdí na kole a leze na umělé stěně.
„To není možný Ondro, jak prosím tě bez ruky lezeš?“
„Takhle,“ směje se nadšeně a ukazuje, jak se šikovně zahákne pahýlkem…



Jeho maminka má téměř slzy v očích. Tak růžové to totiž zase není. Ondra je přirozený levák a chybí mu právě část levé ruky. Nedokáže si sám ani zavázat tkaničky, jako přeučený levák ve škole pomalu píše a problémy mu dělá spousta dalších úplně běžných činností.
„Ondra se narodil v sedmém měsíci, byl sice nejmenší miminko na oddělení, ale prý nejšikovnější,“ vzpomíná máma na první Ondrovy dny. „Pak ale dostal infekci, dávali mu infuze do ruky. Trombóza mu ucpala tepnu a o ruku přišel, museli mu ji amputovat.“


Chlapeček se musel učit žít bez levé dlaně. Dostal protézu, která se nehýbala. Jeho pahýl je ale pohyblivý. Bolelo to. Protéza mu překážela a odmítal ji. Rodina se brzy začala pídit po protéze bionické, ale bylo jim řečeno, že by to nešlo. Naopak jim doporučili zkrátit ruku ještě o kousek. Rodiče to vyděsilo a samozřejmě zákrok odmítli.
Až ve firmě Otto Bock zjistili, že bionickou protézu by mohl mít i Ondra. „Druhá ruka“ dokáže hýbat prsty, otáčet se, udržet v prstech propisovačku, otevřít dveře…
Ondra se těší hlavně na to, že udrží hůlky a stane se tak opravdu platným členem Parateamu, do kterého byl přijat. Každodenní dřinu na trénincích, ranní vstávání, plahočení se po svahu, i když se zrovna nechce, to vše pořádně zúročí. Za ty roky má naježděno opravdu hodně, vždyť rodiče ho postavili na lyže už ve dvou letech.



„Když byl maličký, stálo mě to hodně bezesných nocí,“ vypráví maminka Jitka. „Vrtalo mi hlavou, že nebude moct sám ani jíst. On se ale do všeho hrnul. Táta ho ve dvou letech postavil na lyže a už to jelo. Já se bála, že nezvládne nic, a on přitom dokáže skoro všechno, jen míčové hry ne,“ říká s úsměvem.




















Ondra přitakává, prý ho baví všechno. Bruslí na ledě i na suchu, kromě lyží má nejraději jízdu na kole. Možná proto, že přitom nezávodí, jen sám se sebou. „Už ujedu padesát kilometrů do Jizerských hor a zpátky,“ chlubí se a má čím.
Jeho postižení mělo vliv na celou rodinu. „Předtím jsme měli dvě zdravé holky a mysleli jsme si, že je to samozřejmé. Nic není samozřejmé,“ přemýšlí paní Jitka. „Uvědomili jsme si, co všechno se může přihodit. A že jsou na tom lidé mnohem hůř. Říkáme to i Ondrovi, když zkouší, že něco nemůže. Říkáme mu, že se musí snažit.“
 

---

Pro tělo je stres, když je pohybu moc nebo málo
 

Olympijský vítěz v moderním pětiboji David Svoboda je ambasadorem letošního ročníku Run and Help. Prozradil nám, jak správně běhat, kterých výkonů si nejvíc váží a proč má být sport hlavně zábava. A když při ní ještě pomáháte druhým? Pak je to vůbec nejlepší.

Jak se to přihodilo, že jste se stal tváří letošního ročníku Run and Help, co vás motivovalo?

Kdykoli mám ve svém sportovním životě možnost nejen si zvyšovat kondici a bavit se, ale také zároveň někomu pomoci, vždycky do toho jdu, pokud mám čas. V tomto případě jsem byl osloven Kontem Bariéry už před několika lety. Tehdy se mi to líbilo a letos, když jsem dostal druhou příležitost, jsem neváhal. Takové aktivity jsou mi obzvlášť sympatické v dnešní době, kdy je sport velmi omezen až téměř likvidován. Jako sportovec tělem i duší si velmi dobře uvědomuji, jak důležitý je pohyb a zdravý životní styl pro spokojenost a štěstí každého člověka. Letos to má i tento rozměr.

Výtěžek z Run and Help jde na pomoc handicapovaným lidem. Znáte někoho z nich osobně?
Mým největším kamarádem je Jirka Ježek, bývalý paralympionik, který nemá jednu nohu. A když jsem mluvil o Coloradu – v tamějším olympijském tréninkovém centru trénují zároveň olympionici i paralympionici, tam jsem potkal hodně sportovců s nějakým handicapem.

Celý rozhovor s Davidem Svobodou čtěte ZDE.