Josef se v bazénu udrží na nohou!

„Náš syn se dočkal a splnil se mu velký sen. Po skoro devíti letech může opět plavat ve vodě a bezpečně rehabilitovat. Ani snad nemusím popisovat, jak moc je spokojený, voda mu nesmírně pomáhá,“ napsala maminka dnes dvaatřicetiletého Josefa. Za těmi několika větami, kterými děkuje za pomoc při dofinancování zvedacího systému, jsou roky smutku, dřiny, nadějí... Hlavně nadějí, které se pomalu mění ve skutečnost.

Před devíti lety měl Josef jako spolujezdec těžkou autonehodu. Následovalo kóma a téměř žádná šance na přežití. Rodiče se nevzdali a po dvou měsících svého Pepína probrali. „Neumíte si představit, jaké to bylo – měli jsme syna, stál na svých nohou a už se chtěl ženit. A najednou bylo všechno pryč,“ říká po letech maminka. Zpočátku Josef jenom ležel. Krůček po krůčku se zlepšoval. Maminka s ním zůstala doma, táta vydělával a pomáhal po práci. Už devět let společně bojují za Josefův návrat do normálního života.

„On si všechno dobře uvědomuje a bojuje jako lev. Proto věřím, že jednou bude chodit,“ chválí syna maminka, jíž ale pomalu ubývají síly. I tátovi, který je po onkologické léčbě. „Pepíno je kus chlapa, takže je pro nás už hodně těžké mu pomáhat,“ vysvětluje šestapadesátiletá žena.

Když lékaři doporučili k rehabilitaci domácí bazén (do veřejného kvůli urologickým problémům nemůže), rodiče si vzali půjčku a dokázali ho na zahradě vybudovat. Na zvedák už ale přes veškerou snahu nebylo. Požádali tedy o pomoc Konto Bariéry, a teď už může Josef v bazénu denně dřít, aby udělal další „krůčky“ ke svému snu – k chůzi.

„Jsme denně ve vodě a je to úžasné,“ líčí maminka. „Mozek zapíná celé tělo, které reaguje jinak než na suchu. Zapojují se obě nohy, ruce, břicho, protiproud posiluje zádové svaly. Můžeme v bazénu Pepína stavět na nohy, udrží se, to je paráda! Má obrovskou šanci se zlepšit! Nesmírně si pomoci vážíme a děkujeme celému Kontu Bariéry.“

Držíme Josefovi palce, ať se mu podaří postavit se na nohy a jít. Děkujeme vám všem, že jsme mohli společně pomoci.