ePrivacy and GPDR Cookie Consent management by TermsFeed Privacy Policy and Consent Generator

Basketbalová charita opět pomáhá handicapovaným


Basketbalová charita "Bez faulu" pomůže i letos jednomu handicapovanému klientovi Konta Bariéry. Tentokrát se hráči, kluby, sponzoři i fanoušci skládají na "obrněný" vozík na rugby pro kvadruplegika Zdeňka. 

nymburk5-(1).jpg
Zápas Kooperativa NBL. (Foto: Česká basketbalová federace)

Pětadvacetiletý Zdeněk Vrábel z Mladé Boleslavi má rád adrenalinové sporty. Jejich výběr je ale pro lidi na vozíku a s postižením všech čtyř končetin poměrně omezený. I proto si bývalý artista na kole a motorkář vybral ten vůbec nejdrsnější sport - rugby. Projekt "Bez faulu", který je oficiální charitou českého basketbalu a na kterém se Konto Bariéry už čtvrtý rok v řadě podílí, pomůže Zdeňkovi zaplatit speciální a hodně bytelný vozík na rugby, který by si sám nemohl dovolit. 

Jak projekt "Bez faulu" funguje? 

Basketbalová charita
DMS BEZFAULU 30

DMS BEZFAULU 60
DMS BEZFAULU 90 
posílejte na číslo 87777.
 

Cena DMS je 30, 60 nebo 90 Kč.  Více na www.darcovskasms.cz. Službu DMS provozuje Fórum dárců. Technicky zajišťuje ATS Praha.

Hráči a kluby nejvyšší mužské soutěže Kooperativa NBL, Asociace ligových klubů, CZ BASKETBALL, Česká televize a také generální partner nejvyšší mužské soutěže Kooperativa - ti všichni se skládají na pomoc pro Zdeňka.  A zapojit se tradičně mohou i basketbaloví fanoušci, a to zasláním dárcovské SMS . 

„Konto Bariéry vždy ozdobí, když může spolupracovat s vrcholovými sportovci, a navíc díky nim a také díky jejich sponzorům získat peníze pro handicapované lidi převážně na sportovní pomůcky, na které by jinak sami nedosáhli,” říká ředitelka Konta Bariéry Božena Jirků. „Letos společně sbíráme peníze na vozík na rugby pro handicapovaného Zdeňka. Moc nás to těší a doufám, že naše spolupráce s Českou basketbalovou federací na projektu Bez faulu bude pokračovat ještě řadu dalších let.”



Dvě stovky za faul, tisícovka za chybu

Sbírka charity „Bez faulu” ve prospěch Zdeňka odstartovala 22. ledna duelem 22. kola NBL mezi BK Opava a NH Ostrava. V nejbližších týdnech se vybraným domácím utkáním zapojí i zbývajících 11 celků Kooperativa NBL. Do spírky přispějí podle následujícího schématu:  klub přispěje 100 korunami za každou neproměněnou střelu svého týmu v zápase, 200 korunami za každý faul svých hráčů a rovnou tisícovkou za technickou chybu. Zápasy vysílá ČT sport. 

Generální partner ligy pojišťovna Kooperativa Zdeňkovi věnuje v rámci „Kooperativa faktoru”, speciální statistiky měřící atraktivitu hry všech hráčů, 100 korun za každou smeč a 500 korun za každý „alley-oop” (smeč po zachycení přihrávky v letu ke koši), které budou k vidění ve všech střetnutích v rámci charitativního období.

„Pokud se bavíme o pevných bodech každé sezony, tak charita k nim v posledních letech neodmyslitelně patří. Věřím, že to tak bude i do budoucna. Je inspirativní vidět, jak se všech dvanáct týmů NBL a jejich fanoušků soupeřících o každý bod na hřišti spojí pro dobrou věc. Že má naše společná charita význam a překračuje hranice basketbalu, dokazuje i zapojení partnerů Kooperativa NBL do společné sbírky,” říká marketingový ředitel CZ BASKETBALL Martin Peterka. 

Název charity „Bez faulu” je odvozen od basketbalového projektu stejného jména, který se zaměřuje na zlepšení chování rodičů v hledišti během zápasů mládeže.

Zdeňkův život obrátila naruby nehoda na motorce

Zdeněk měl v devatenácti letech, po čerstvě ukončené střední škole, těžkou nehodu na motorce. V prvních dnech a týdnech po ní musel bojovat i o život. Kvůli vážnému poranění páteře ochrnul na všechny čtyři končetiny.  „Pokud by měl i přetnutou míchu, tak by už zůstal jen ležet. To se nestalo, mícha tam „jen” natekla, přesto Zdenda první dva měsíce jen ležel na dýchacím přístroji a nebyl schopen ničím hýbat, ani sám dýchat. Doktoři nejdřív řekli, že sám už nikdy dýchat nebude a zůstane jen na přístrojích. To byla pro rodinu hrozná rána, ale on pak našel sílu, měl vůli, a když se s ním cvičilo, nechal se postupně rozdýchat i rozhýbat. Po půlroce na ARO se dostal do rehabilitačního ústavu v Kladrubech, postupně se dokázal sám obléct i najíst. Je tak poměrně soběstačný, k řadě věcí ale stále potřebuje mít lidi kolem sebe,” popisuje Zdeňkův návrat do běžného života jeho manželka Michaela. 

DSC_0258-(1).JPG
Zdeněk (uprostřed) při rugby. Speciální vozík má zapůjčený, potřebuje ho zaplatit. 

Zdeňkův stav se postupně vylepšil natolik, že mu dovolil myslet i na comeback k aktivnímu sportu. „Jako motorkář, který i skákal na kole, vyhledával spíš adrenalinovější věci, nebránil by se ani seskoku padákem, a hlavně chtěl sportovat. K rugby se dostal asi před rokem a půl díky kamarádovi, když už mu tělo dovolilo takovou aktivitu provozovat. A vlastně je to skoro jediný sport, s kterým mohl začít, protože basketbal nebo florbal nemohou hrát kvadruplegici. Tyto sporty jsou pro paraplegiky, kteří mají zdravé ruce. Manžel je ale postižený od krku dolů a tam moc na výběr nebylo,” přibližuje Michaela  sportovní možnosti.

Bez vlastního vozíku by se ale Zdeněk rugby věnovat nemohl.  „Vozík na rugby je vyrobený z úplně jiných materiálů než běžné vozíky. Je to opravdu pevně svařené, protože ty rány při srážkách jsou ohromné. Hráči jsou do vozíků napevno připoutaní a někdy se i překlopí. Schytávají neskutečné rány a při hře připomínají Terminátory,” odkrývá Michaela zákoutí sportu, který je už delší dobu i součástí paralympiády, a i v tuzemsku má svou soutěž, byť s nemnoha týmy. Zdeněk má podle své partnerky vše o to těžší, že má jeden z největších handicapů, kdy potřebuje i obruče na kolech, aby se dokázal rozjet, neboť nemá takový stisk a úchop, aby se odrazil jen od kola.

Speciální pomůcka je nicméně pro handicapovaného Zdeňka těžko dosažitelná, vyjde na téměř dvě stě tisíc korun. Člen týmu Captains WRT, spadajícího pod Sportovní Klub Nové Město nad Metují, je vyučeným automechanikem, v aktuální situaci ale zatím neměl možnost najít si vhodné zaměstnání a jeho příjmem je pouze invalidní důchod. Speciální vozík má proto nyní zapůjčený a potřebuje na něj získat prostředky. 
„Mockrát děkujeme všem, kteří se Zdeňkovi rozhodli pomoct. Chápu, že lidí, kteří dopadli stejně, nebo možná i hůř, je strašně moc, a jsem proto opravdu vděčná za tuhle podanou ruku,” uzavírá Zdeňkova manželka Michaela. 

Fotogalerie

Jdu na to