Cena Václava Havla za lidská práva je od roku 2013 každoročně udělována Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Cílem je vyzdvihnout a odměnit mimořádný počin v oblasti ochrany lidských práv v Evropě i mimo ni.
Laureáti
- 2023 – Osman Kavala (Turecko) je turecký podnikatel, obránce lidských práv, filantrop a politický vězeň. Od počátku 90. let podporuje lidskoprávní organizace a je oporou turecké občanské společnosti. V dubnu 2022 byl odsouzen na doživotí se zpřísněnou ostrahou, což je v tureckém právu nejpřísnější trest od zrušení trestu smrti.
- 2022 – Vladimír Kara-Murza (Ruská federace) je ruský politik, spisovatel a historik. Jako dlouhodobý spolupracovník Borise Němcova působil ve funkci místopředsedy Strany národní svobody a kandidoval do ruského parlamentu. Sehrál klíčovou roli při přijímání „zákonů Magnitského“ v mnoha zemích celého světa a to včetně USA, Velké Británie a Kanady. Tyto zákony uvalují sankce na ruské činitele, kteří nesou odpovědnost za porušování lidských práv. V letech 2015 a 2017 byl dvakrát otráven agenty ruské FSB, kteří byli později identifikováni během vyšetřování vedeného novináři skupin Bellingcat, The Insider a Der Spiegel. V dubnu 2022 byl Vladimír Kara-Murza zatčen a od té doby je v Moskvě vězněn kvůli tomu, že veřejně vystupuje proti válce, kterou Vladimír Putin vede na Ukrajině.
- 2021 – Maryja Kalesnikavová (Bělorusko) je jednou z vůdčích osobností opozice v Bělorusku a členkou Koordinační rady. Stála v čele štábu prezidentské kampaně bývalého kandidáta Viktara Babaryky. Je jednou ze tří žen, které jsou symbolem běloruské opozice a boje běloruského národa za občanské a politické svobody a základní práva. Kandidátka byla v září 2020 v Minsku unesena a od té doby je zadržována. Byla obviněna z podkopávání národní bezpečnosti. Aby zabránila své deportaci z Běloruska, roztrhala na hranicích svůj cestovní pas. V září 2021 byla v běloruském Minsku odsouzena na jedenáct let do vězení.
- 2020 – Loujain al-Hathloul (Saúdská Arábie) je přední aktivistka hnutí za ženská práva v Saúdské Arábii. Tato přední vůdkyně feministického hnutí stojí v čele odporu proti zákazu řízení pro ženy v Saúdské Arábii a saúdskému systému mužského opatrovnictví. Byla opakovaně zadržena, odsouzena a od roku 2018 vězněna. Nedávno byla z vězení propuštěna, ale její osobní svoboda a svoboda projevu jsou stále omezovány.
- 2019 – Ilm Tohtiha (Čína) je veřejně známý ujgurský intelektuál z Číny. Přes 20 let se angažuje v rozvíjení dialogu a porozumění mezi Ujgury a Číňany. V roce 2014 byl odsouzen na doživotí. Youth Initiative for Human Rights (Mládežnická iniciativa za lidská práva) YIHR byla založena v roce 2003. Propaguje usmíření prostřednictvím navazování vztahů mezi mladými lidmi na Balkáně, kteří pocházejí z různých etnických skupin, oblastí a zemí. YIHR se snaží rozšířit účast mladých na procesu přeměny justičního systému a budovat vazby, které zamezí dalšímu etnickému konfliktu, jež tolik let devastoval tento region.
- 2018 – Oyub Titiev (Ruská federace) od ledna 2018 ve vazbě, je významným obhájcem lidských práv a vedoucím kanceláře Centra a památníku lidských práv Čečenska v Grozném. Ve funkci vedoucí tohoto centra nahradil Natalii Estemirovou, která byla v roce 2009 zavražděna, a má významný podíl na obraně lidských práv v tomto regionu jako zpravodaj oznamující zneužití moci ze strany místních úřadů.
- 2017 – Murad Arslan (Turecko), právník, zakladatel a jeden z prvních prezidentů Sdružení soudců a státních zástupců (YARSAV), od roku 2016 je ve vazbě.
- 2016 – Nadia Muradová (Irák), členka jezídské komunity, která přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení džihádisty IS. Dne 16. prosince 2015 Nadia promluvila na Radě bezpečnosti OSN o útoku proti Jezídům směřujícím k jejich genocidě.
- 2015 – Ludmila Alexejevová (Rusko), disidentka, ochránkyně lidských práv, členka moskevské Helsinské skupiny; po roce 1989 prezidentka Mezinárodní Helsinské nadace a později členkou Komise ruského prezidenta pro lidská práva.
- 2014 – Anar Mammadli (Ázerbájdžán), významný ochánce lidských práv a politický vězeň, zakladatel volebního Centra pro monitorování voleb a demokracii (EMDS) v Ázerbájdžánu.
- 2013 – Aleš Bjaljatský (Bělorusko), spisovatel, disident, politický vězeň; zakladatel Centra lidských práv Viasna.
Nominace
Nominační období pro rok 2024 probíhá do 30. června 2024.
Jak nominovat kandidáta
Komise ocenění
O laureátovi Ceny rozhoduje sedmičlenná komise v čele s prezidentem Parlamentního shromáždění nebo jím pověřenou osobou. Tři z porotců jmenuje úřad Parlamentního shromáždění, další tři pak Knihovna Václava Havla spolu s Nadací Charty 77, přičemž nikdo z nich nesmí být v dané době součástí Parlamentního shromáždění. Tato komise veškeré přijaté návrhy posoudí a předloží Úřadu Parlamentního shromáždění užší výběr tří nominací. Z nich Úřad Parlamentního shromáždění následně navrhne laureáta, který by měl být schválen na jednání Parlamentního shromáždění. Šest nezávislých členů komise je vybráno na období dvou let, přičemž zasednout v porotě mohou dvakrát. Komisi předsedá prezident Parlamentního shromáždění či jednotlivec prezidentem pověřený.
Kontakt
Gabriela Švagrová
Tel.: +420 224 214 452
Partneři projektu
Dagmar Havlová
Zdena a Jiří Harcubovi
Jiří Sovinec a jeho dílna
Studio Činčera