Cena Toma Stopparda byla založena v roce 1983 ve Stockholmu. Nadace Charty 77 organizovala cenu do roku 2017.
Od roku 2021 uděluje výroční Ceny Toma Stopparda za vynikající původní esejistickou práci v českém jazyce Knihovna Václava Havla.
Božena Jirků, ředitelka Nadace Charty 77, při této příležitosti řekla: „
Těší mě, že Tom Stoppard nadále podporuje cenu, která vznikla v roce 1983 díky jeho tehdejšímu přátelství se zakladatelem Nadace Charty 77 Františkem Janouchem. Nadace ji udělovala v letech 1983–2017 a jsem moc ráda, že se jí ujímají naši přátelé z Knihovny Václava Havla. Cena Toma Stopparda si nemohla najít lepší nový domov.”
Ocenění bude udělována každoročně tříčlennou porotou za původní, knižně nevydanou esej v českém jazyce, přispívající mimořádným způsobem k pochopení stavu současné společnosti a společenských procesů, civilizace a civilizačních okruhů, mezinárodního prostředí, lidských práv, literárních a uměleckých děl a jejich tvůrců, nových vědeckých objevů, moderní historie a procesů odehrávajících se v lidské duši.
Laureáti
Rok
|
Laureát
|
Oceněný počin
|
1984 |
Eva Kantůrková |
"Mé přítelkyně v domě smutku" |
Zdeněk Urbánek |
"Popaměti" |
1985 |
Ivan Martin Jirous |
"Magorovy labutí písně" |
Milan Jungmann |
"Cesty a rozcestí" |
1986 |
Bohumila Grögrová a Josef Hiršal |
"Let let" |
1987 |
Milan Uhde |
"Pán plamínků" |
1988 |
Jáchym Topol |
"Miluju tě k zbláznění" |
1989 |
Zbyněk Hejda |
"Blízkosti smrti" |
1990 |
|
cena udělena nebyla |
1991 |
Jiří Kratochvil |
"Medvědí román" |
1992 |
Jan Lopatka |
"Předpoklady tvorby" a "Radiojournál v ko(s)mickém věku" |
1993 |
Jiří Olič |
"Čtení o Jakubu Demlovi" |
1994 |
Jiří Kovtun |
"Tajuplná vražda . Případ Leopolda Hilsnera " |
1995 |
Sergej Machonin |
"Příběh se závorkami. Alternativy" |
1996 |
Jolana Poláková |
"Perspektiva naděje" |
1997 |
Jiří Pechar |
za literárně-kritické a překladatelské dílo |
1998 |
Jana Červenková |
"Kurs potápění" |
1999 |
Karel Kosík |
"Předpotopní eseje" |
2000 |
Pavel Kosatík |
"Ferdinand Peroutka" Pozdější život (1938 - 1978) |
2001 |
Jiří Opelík |
"Milované řemeslo" |
2002 |
Martin Hilský |
za překlady a interpretaci Shakespearových děl |
2003 |
Václav Jamek |
"Duch v plné práci" |
2004 |
Václav Cílek |
"Makom-Kniha míst" a "Krajiny vnitřní a vnější" |
2005 |
Stanislav Komárek |
"Leprosárium" |
2006 |
Přemysl Rut |
"Pan Když a slečna Kdyby" |
2007 |
Zdeněk Neubauer |
"O počátku, cestě a znamení časů" |
2008 |
Lubomír Martínek |
"Mýtus o Lynkeovi" |
|
Erik Tabery |
"Vládneme, nerušit" |
2009 |
Petr Rezek |
"Architektonika a protoarchitektura" |
2010 |
Věra Linhartová |
"Soustředné kruhy" |
2011 |
Martin C. Putna |
"Václav Havel - Duchovní portrét v rámu české kultury 20. století" |
2012 |
Jan Vladislav |
"Otevřený deník" |
2013 |
Patrik Ouředník |
"Svobodný prostor jazyka" |
2014 |
A.J. Liehm |
"Názory tak řečeného Dalimila" |
2015 |
Petr Holman |
"Březiniana II" |
2016 |
Sylvie Richterová |
"Eseje o české literatuře" |