Vlasta

Do svých 23 let jsem žila se matkou v malebné obci u Karlových Varů. Měla jsem tehdy auto zakoupené z příspěvku na koupi motorového vozidla. Všude mě vozila máma a s dopravou jsem neměla problémy. Před dvěma lety jsem poznala přítele, se kterým žiji i nyní, a přestěhovali jme se do pohraničního městečka Rumburk. Zde pramení moje nesnáze. Přítel je totiž také postižený, a i když je schopný řídit auto s automatickou převodovkou, není v jeho silách mě do auta přesadit a já si sama nepřelezu kvůli problémům s kyčlemi. Přítel se snaží, ale při přesunu na sedačku jeho vozu trpím já i on.

Často končíme na zemi a mě pak všechno bolí. Občas sice využijeme služeb kolemjdoucích pánů silných ramen, ale ne vždy se nám to povede a navíc není vždy příjemné, když na mne sahají cizí lidé. Cizí člověk mě občas vezme jako pytel brambor a já pak sténám bolestí.
Proto v poslední době raději nevycházím z domu. Když už se mi podaří dostat se do auta, čekají další problémy. Elektrický vozík se do auta nevejde, proto s sebou musíme vozit mechanický. Na něm se venku neuvezu. Musí mne tedy vozit přítel, který ovšem sám k chůzi potřebuje berle, a tak má naše ježdění po městě zvláštní charakter. Nezasvěcený člověk musí mít pocit, že já každou chvíli z vozíku spadnu a že přítel musí v každém okamžiku zakopnout o své vlastní nohy a padnout přímo na nos. Děsím se kopců, protože mám strach, že mě každou chvíli pustí.
Nechci však budit dojem, že nejme schopni samostatné existence! Žijeme s přítelem sami a s mým asistenčním psem. Doma už mám vše nacvičené a všechno zvládáme. Potřebujeme pouze pomoci s dopravou. To znamená, abych si mohla koupit ojetý ale spolehlivý vůz s automatickou převodovkou, do kterého se dá zajet na elektrickém vozíku. Na takové vozidlo potřebuji 150 tisíc korun. Bohužel tyto peníze nemohu i při velké skromnosti ušetřit.
Proto se obracím na všechny, jimž pomoc druhým není cizí. Svou pomocí mi dáte hlavně svobodu, už přes rok prakticky nikam nejezdím a zůstávám skoro pořád doma. Přitom jsem člověk veselý a mám také své sny. Doufám že díky Vám, hodným lidem, se mi splní jejich část a budu schopná náš byt opustit a zajet třeba za mámou nebo přáteli. Každý kdo mi pomůže, je u mě vítán a ráda jej pozvu na kávu nebo čaj. Nabízím také, že pokud budou mít třeba firmy zájem, ráda je budu prezentovat pomocí nálepek na svém autě a také že je uvedu jako dárce na svých webových stánkách.
Děkuji předem všem dárcům, kteří podpoří nejen mě, ale i jiné potřebné. 

Platba online kartou: Číslo účtu 777777222/0800. Specifický symbol pro tento příběh je 85 52 27.

Pro převod z účtu: Číslo účtu 777777222/0800. Variabilní symbol pro tento příběh 85 52 27. Specifický symbol pro tento příběh je 85 52 27.